| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 3.144.25.133 |
Přístupy celkem: 45855798
Přístupy dnes: 539
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
NEZAŘAZENÉ 2024
 | NEZAŘAZENÉ 2023
 | NEZAŘAZENÉ 2022
 | NEZAŘAZENÉ 2021
 |
NEZAŘAZENÉ 2020
 | NEZAŘAZENÉ 2019
 | VESMÍRNOSTI
 | NEZAŘAZENÉ 2018
 | NEZAŘAZENÉ 2017
 |
NEZAŘAZENÉ 2016
 | NEZAŘAZENÉ 2015
 | AGADIR
 | NÁRAZOVÝ TÓN ZVONU A1
 | NEZAŘAZENÉ 2014
 |
NEZAŘAZENÉ 2013
 | NEZAŘAZENÉ 2012
 | HOUSLISTKA
 | PROFESOR
 | NEZAŘAZENÉ 2011
 |
NEZAŘAZENÉ 2010
 | SLAVNÉ TICHO PANOVALO
 | NEZAŘAZENÉ 2009
 | SILNÝ VÝVAR
 | NEZAŘAZENÉ 2008
 |
NEZAŘAZENÉ 2007
 | RUSALKA
 | OHROŽENÁ KULTURA
 | ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA PO STO LETECH
 | DENNÍ MENU
 |
ESTER
 | PĚT OŘÍŠKŮ PRO POPELKU
 | ŠMEJD V ALOBALU
 | STUDNA
 | STARÉ
 |
 | ESTER
| |
| Hudba: | Ondřej Fuciman, Peter Múdry | | | Text: | Milena Fucimanová, Eva Strnadová | | Účinkují: | Ester: Eva Strnadová
Zpěv, housle: Petra Doffková
Flétna zobcová: Dagmar Kaplanová
Flétna příčná: Hana Dalíková
Kytara: Peter Múdry
Klavír, el. varhany: Ondřej Fuciman | | Nahráno: | (c) 2001, Studio 7
Zvuková režie, technická spolupráce: Jiří Dedecius
| | Scénář: |  | |
| Hudebně-poetické vystoupení divadla hudby a poezie Agadir pod názvem Ester vychází ze starozákonního námětu. Skladba původní téma rozpracovává z nového úhlu pohledu.
Jde o věčné střetnutí lidských záměrů s nadlidským plánem, o lidské vazby a proměny těchto vazeb. Tomuto záměru je přizpůsoben text, takže se divák hned v prvních obrazech setká s postavami Ester, Mordokaje a Achašvéra, ovšem jejich vzájemné vztahy jsou vzhledem k původnímu textu biblickému posunuty, aby se naplnilo nečekané vyústění. Ester je hrdinka, která spoléhá především na sebe sama. Je krásná, ví o tom a dovede tohoto daru využít. Nedovede ovšem zcela potlačit své osobní touhy. Starozákonní Ester pomáhá především svým rodným a svému národu - Židům. V novém pojetí nejde na prvním místě o židovský problém. Válka, ke které dochází, představuje zlo ve své obecně destruktivní podobě. Ester dovede také bránit národ, ale nakonec nedovede zabránit tragédii. Nejde o tragédii antického typu. A právě v tom je zásadní posun. Ester nestojí proti osudu, proti Bohu. Ester stojí osamělá, zaskočená svým vlastním hříchem.
Námět biblického příběhu je už po století námětem živým. Agadir ovšem nechce jen přetlumočit knihu, která sama o sobě je velice nosná. Tím, že ji převádí do současnosti, snaží se o jistou nadčasovost, a to nejen motivem války, ale předvším motivem lidské slabosti. Zdá se, že současného člověka neničí tíha osudu, ale paradoxy a mylné představy o naplnění našich životů. Pak už ani neudiví, že i motiv lásky, všudepřítomný, osvobozující a očišťující, z biblického hlediska chápaný jako boží milost, se může v pojetí současného člověka stát jeho neblahým osudem. Nečekané vyústění si vyžádalo samostatný epilog, jakousi naši současnou dohru, kterou je možné chápat jako obraz naší doby, kdy je všechno relativní, problém dobra, zla, spravedlinosti a křivdy zůstává otevřený, stejně jako je otevřená otázka, kdo má právo soudit a za co. Takže nakonec není vítězů, jsou jen poražení.
I po formální stránce je zpracování tohoto tématu netradiční. Hlavní postava - Ester - vystupuje živě, obě mužské postavy jsou vyjádřeny obrazně. Nosnou část tvoří hudba, kterou text pouze doplňuje. Hudba sleduje nejen příběh, ale (a to významnou měrou) duševní pohnutky hrdinů. I tady platí, co bylo řečeno výše - rozeznáváme motiv úžeji biblický od samostatného epilogu, který má odlišnou hudební podobu - včetně odlišných hudebních nástrojů.
|
|
