AGADIR

Vyhledávání:

osoby
akce
projekty
skladby

Agadir na facebooku:

Agadir na Instagramu:

Agadir na Wikipedii:

Kanál RSS:

Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Jsme členové
Sdružení Q

Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:

Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
18.224.30.118

Přístupy celkem: 40440347
Přístupy dnes: 10631

Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší

HUČTE, HORY I PROPASTI

2000

Autor textu: Milena Fucimanová

Projekt: Ester

Velikost MP3: 3,3 MB

Délka: 3:24

Bylo hráno:
Počet uvedení: 7
3. 2. 2004	Klub Leitnerova, Brno	Autorské čtení Mileny Fucimanové
10. 12. 2001	Mládež CB, Kounicova 15, Brno	Ester
7. 12. 2001	Hamlet, kulturní kavárna, Kounicova 85, Brno	Ester
5. 12. 2001	ZUŠ, Smetanova 14, Brno	Ester
5. 12. 2001	Biskupské gymnázium, Barvičova 85, Brno	Ester
4. 12. 2001	Salesiánské středisko mládeže, Foerstrova 2, Brno	Ester
26. 11. 2001	Církevní střední zdravotnická škola, Opletalova 6, Brno	Ester

Bude hráno:
Počet uvedení: 0

Co ti to udělali? Co nám to udělali? Člověk že je stvořen pro lásku? Tolik jsem milovala, že jsem zapomínala na sebe. Mohla jsem se jen tak zdobit svou krásou. Žít jen pro ni. Ale já jsem ji prodávala jako vodu v dlaních — a kolem byli samí žízniví.
Teď už se nebojím proklínat. Co mohu ztratit? Strašné poznání, že stojíme pod klenbou nebeskou usvědčeni a odsouzeni.
Kdo může za lidské srdce? Milovala jsem vás oba. Pomstil ses, Achašvére. Zabils nás. Mě, Mordokaje i naše dítě. Ale zabils i sebe. Pomsta jen okrvaví zem, ale nesmyje nic. Uprostřed města to voní. Ale za hradbami roste bodláčí. O jeho síle nevíš nic.
Kdo o něm ví? Kdo ví o těch, kteří tu už nejsou? Nikdo na tomto světě nenechává tak krvavé stopy jako člověk. To on našel lidské srdce, přesně si označil jeho místo, aby neminul, až zamíří. Hvězdy, nebe, vodo, opusťte svou dráhu, vylejte se z břehů. Hučte, hory i propasti. Nač slyšet lidský hlas? Kdo jej poslouchá? Komu je drahý?
Shořte, pastviny! Rozutečte se, stáda! A jestli uslyšíte plakat zbloudilou ovečku, nechte ji být. Pravím: nikoho nehledejte a nezachraňujte. A vy, opuštění pastýři, naučte se zpívat tento příběh. Vyslechnou vás ti, co přežijí, a řeknou: Marnost nad marnost. A přece... na počátku byla krása a láska. Či to snad byla jen neskutečná touha...?