Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Instagramu:
Instagram
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
54.166.234.171

Přístupy celkem: 39739199
Přístupy dnes: 5820
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
AKCEAKCE
AKCE
Aktuální akce2025202420232022202120202019201820172016201520142013201220112010200920082007200620052004200320022001200019991998
 Agadir: Na strunách naděje, Liou Siao-po 
středa 28. 1. 2015
18:30
Kleinův palác, nám. Svobody 15, Brno
   


Překlad: Olga Lomová a kol.


Účinkují:
Danica Zapletalová
Bongo Krejčíř
Hudba:
kytara: Peter Múdry
klavír: Ondřej Fuciman

Státní fond kultury České republiky
Za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky

 Agadir uvádí... Robert Fajkus 
čtvrtek 12. 2. 2015
18:00
Mahenův památník, Mahenova 8, Brno
   

Lékař a básník, narozen v Jindřichově Hradci, žije v Brně. Vnímavý poutník krajinou i nevtíravý souputník lidí. Scénické čtení z básnické sbírky Sivý křik.


Účinkují:
Hudba:
Petra Honajzerová
Jakub Maistryszin
zpěv, klávesy: Eva Gruberová
zpěv: Jakub Maistryszin
flétna: Jana Zitterbartová
kytara: Lukáš Kotol
zvukové efekty: Ondřej Fuciman

Ukázka:
Kozlov.
Řeč opuštěných míst,
hlas neurčený uchu člověka,
na kterého tu vzpomíná jen torzo kostela.
Poslední slavností v něm byl příchod vojáků,
kteří vyrabovali rakve a rozstříleli mrtvé,
aby zaplašili prázdno.
Odtáhli, prohořelí pálenkou, pustopustí,
v mísení kleteb s modlitbou.
Řeč zvířecích stop marnivě tě předbíhá na cestě k osudu,
ponuře šedé nebe se navaluje do spánků.
Jen svistot lasic vábí tě punčoškami po sněhu.
Hladce, posléze bolestněji kapalní vzpomínky i sny,
chvěješ se samotou, olovo teče hrdlem dovnitř,
až syčíš mezi rty.
Statutární město Brno
Za finanční podpory statutárního města Brna

 Autorské čtení Mileny Fucimanové 
sobota 28. 2. 2015
17:00
Boskovice, Galerie Otakara Kubína, Masarykovo nám. 1/3
   

Autorské čtení Mileny Fucimanové

Účinkují:
Milena Fucimanová
Danica Zapletalová

Hudební doprovod:
kytara: Lukáš Kotol
klavír: Ondřej Fuciman

Ukázka:
V koupelně se nesvítí, ale je slyšet, jak do umývadla teče tenký pramínek vody. Žena prudce otevře dveře do synova pokoje. Stačí jediný pohled - a má jasno. Všude kolem jsou rozházené kousky prádla a oblečení. Pod oknem tričko s divokým potiskem, na klíčku od skříně visí maličká podprsenka a na zemi pod ní kalhotky taky s nějakým nápisem. V tom šeru to vypadá, jako by na nich ležela ještěrka. Málem jsem vyjekla.
Edovy manšestráky a mikina zametené skoro pod postelí, tam budou jistě i jeho slipy a ponožky. Pod židlí další cizí svetřík, přes židli světle modré rifle a bundička. Vypadá to, jako by ze sebe dva blázni strhávali oblečení, najednou dospělí a nezastavitelní.
V nažehlených duchnách - ženině pýše - leží cizí děvče...

 Agadir: Na strunách naděje, Jorge Olivera Castillo 
středa 11. 3. 2015
18:30
Kleinův palác, nám. Svobody 15, Brno
   

Kubánský básník a novinář, který byl za svůj protest proti totalitě na Kubě vězněn a mučen. V současné době předseda Klubu nezávislých kubánských spisovatelů. Scénické čtení z básnické sbírky Tetování v paměti.


Překlad: Stanislav Škoda


Ukázka:
Znám dobře hořkou pachuť ticha.
Pamatuji si, že bylo v oné budově
na zašlých regálech jedinou potravou.
Musel jsem je jíst syrové...

Státní fond kultury České republiky
Za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky

 Agadir: Na strunách naděje, Tsering Woeser 
středa 8. 4. 2015
18:00
Knihovna Jiřího Mahena, Kobližná 4, Brno
   

Tibetská básnířka žijící v Číně. Za své politické i náboženské přesvědčení je perzekvována. Její práce vycházejí jen v cizině a jsou vysoce hodnoceny. Scénické čtení uvádí její poemu Tajuplný Tibet.


Překlad a přebásnění: Karla Vrátná a Olga Lomová

Účinkují:
Hudba:
Milena Fucimanová
Petra Honajzerová
flétna: Lenka Kojecká
klarinet: Věra Drápelová
klavír: Ondřej Fuciman

Ukázka:
Nelze předvídat, kdy démon v masce
odhalí svou pravou tvář,
a pak se před ním neubrání
ani prastará božstva.

Státní fond kultury České republiky
Za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky

 Agadir uvádí... Michaela Schwarzová 
čtvrtek 23. 4. 2015
18:00
Mahenův památník, Mahenova 8, Brno
   

Básnířka zpod Krušných hor, také prozaička, co koketuje s kritikou. Autorka moderního výrazu, nesentimentální milostné poezie. Scénické čtení z básnické sbírky Eroze hran.



Ukázka:
Sedíme dva metry od sebe
Každý mluvíme s někým jiným
Já nejsem kyselina, abych se ti zažírala do kloubů
Jak tuhneš, ztrácíš na půvabu
Statutární město Brno
Za finanční podpory statutárního města Brna

 AGADIR 
sobota 9. 5. 2015
20:00
Slavičín, kulturní dům Sokolovna
   

koncertní melodram
AGADIR 2015

Literární předloha: Artur Lundkvist
Překlad: Josef B. Michl a Antonín Přidal
Dramaturgie: Milena Fucimanová
Hudba: Ondřej Fuciman

Maroko
Pod záštitou Její Excelence velvyslankyně Marockého království

Agadir uvádí Agadir? Není to omyl? Žádný omyl, samá pravda. Bylo to takto: V roce 1960 zasáhlo marocké město Agadir ničivé zemětřesení. V té době tam pobýval švédský básník Artur Lundkvist a viděl tu hrůzu na vlastní oči. Po návratu domů napsal poemu Agadir jako modlitbu za všechny oběti i jako vyjádření úcty síle a statečnosti lidského ducha. Artur Lundkvist je významný básník, napsal osmdesát knih. Patřil k takzvaným Osmnácti, kteří ve Švédsku rozhodují o Nobelově ceně za literaturu. Zemřel roku 1991.
V roce 1965 se na gymnáziu ve Valašských Kloboukách zrodil poetický soubor a pro své první soutěžní vystoupení si vybral právě poemu Agadir. Tak vzniklo Divadlo hudby a poezie Agadir, které pod vlajkou Agadiru pluje už padesát let - poslední čtvrtstoletí v Brně. V letošním jubilejním roce soubor získal záštitu Její Excelence velvyslankyně Marockého království.
Poemu Agadir tvoří padesát pět básní. Autor věcně, téměř reportážním způsobem líčí tragédii, která trvala pouhých deset vteřin, ale za oběť jí padlo devět tisíc Maročanů, tři tisíce cizinců a další tisíce lidí byly zraněny. Horizontální linie skladby zaznamenává zpustošené město, padající kameny i domy, zmatek, tmu a nářek. Vertikální linie je píseň o úderu, ale také o naději a veliké síle lidského ducha, o znovuzrození, které není zadarmo. Právě tato vertikální linie má věčnou platnost. Svět pořád balancuje mezi nadějí a nejistotou, mezi bytím a zánikem. Agadir je varování, ale také víra a důvěra v dobro, v solidaritu a úctu ke všemu živému.
Pokud něco této poemě chybí, pak jen pohled na dnešní nové, vzkvétající marocké město Agadir - jako doklad nezničitelné vůle k životu.
Divadlo hudby a poezie Agadir uvádí Lundkvistovu skladbu jako koncertní melodram.

 AGADIR 
neděle 10. 5. 2015
17:00
Valašské Klobouky, městské muzeum
   

koncertní melodram
AGADIR 2015

Literární předloha: Artur Lundkvist
Překlad: Josef B. Michl a Antonín Přidal
Dramaturgie: Milena Fucimanová
Hudba: Ondřej Fuciman

Maroko
Pod záštitou Její Excelence velvyslankyně Marockého království

Agadir uvádí Agadir? Není to omyl? Žádný omyl, samá pravda. Bylo to takto: V roce 1960 zasáhlo marocké město Agadir ničivé zemětřesení. V té době tam pobýval švédský básník Artur Lundkvist a viděl tu hrůzu na vlastní oči. Po návratu domů napsal poemu Agadir jako modlitbu za všechny oběti i jako vyjádření úcty síle a statečnosti lidského ducha. Artur Lundkvist je významný básník, napsal osmdesát knih. Patřil k takzvaným Osmnácti, kteří ve Švédsku rozhodují o Nobelově ceně za literaturu. Zemřel roku 1991.
V roce 1965 se na gymnáziu ve Valašských Kloboukách zrodil poetický soubor a pro své první soutěžní vystoupení si vybral právě poemu Agadir. Tak vzniklo Divadlo hudby a poezie Agadir, které pod vlajkou Agadiru pluje už padesát let - poslední čtvrtstoletí v Brně. V letošním jubilejním roce soubor získal záštitu Její Excelence velvyslankyně Marockého království.
Poemu Agadir tvoří padesát pět básní. Autor věcně, téměř reportážním způsobem líčí tragédii, která trvala pouhých deset vteřin, ale za oběť jí padlo devět tisíc Maročanů, tři tisíce cizinců a další tisíce lidí byly zraněny. Horizontální linie skladby zaznamenává zpustošené město, padající kameny i domy, zmatek, tmu a nářek. Vertikální linie je píseň o úderu, ale také o naději a veliké síle lidského ducha, o znovuzrození, které není zadarmo. Právě tato vertikální linie má věčnou platnost. Svět pořád balancuje mezi nadějí a nejistotou, mezi bytím a zánikem. Agadir je varování, ale také víra a důvěra v dobro, v solidaritu a úctu ke všemu živému.
Pokud něco této poemě chybí, pak jen pohled na dnešní nové, vzkvétající marocké město Agadir - jako doklad nezničitelné vůle k životu.
Divadlo hudby a poezie Agadir uvádí Lundkvistovu skladbu jako koncertní melodram.

 AGADIR 
čtvrtek 14. 5. 2015
19:30
Klub Leitnerova, Brno
   

koncertní melodram
AGADIR 2015

Literární předloha: Artur Lundkvist
Překlad: Josef B. Michl a Antonín Přidal
Dramaturgie: Milena Fucimanová
Hudba: Ondřej Fuciman

Maroko
Pod záštitou Její Excelence velvyslankyně Marockého království

Agadir uvádí Agadir? Není to omyl? Žádný omyl, samá pravda. Bylo to takto: V roce 1960 zasáhlo marocké město Agadir ničivé zemětřesení. V té době tam pobýval švédský básník Artur Lundkvist a viděl tu hrůzu na vlastní oči. Po návratu domů napsal poemu Agadir jako modlitbu za všechny oběti i jako vyjádření úcty síle a statečnosti lidského ducha. Artur Lundkvist je významný básník, napsal osmdesát knih. Patřil k takzvaným Osmnácti, kteří ve Švédsku rozhodují o Nobelově ceně za literaturu. Zemřel roku 1991.
V roce 1965 se na gymnáziu ve Valašských Kloboukách zrodil poetický soubor a pro své první soutěžní vystoupení si vybral právě poemu Agadir. Tak vzniklo Divadlo hudby a poezie Agadir, které pod vlajkou Agadiru pluje už padesát let - poslední čtvrtstoletí v Brně. V letošním jubilejním roce soubor získal záštitu Její Excelence velvyslankyně Marockého království.
Poemu Agadir tvoří padesát pět básní. Autor věcně, téměř reportážním způsobem líčí tragédii, která trvala pouhých deset vteřin, ale za oběť jí padlo devět tisíc Maročanů, tři tisíce cizinců a další tisíce lidí byly zraněny. Horizontální linie skladby zaznamenává zpustošené město, padající kameny i domy, zmatek, tmu a nářek. Vertikální linie je píseň o úderu, ale také o naději a veliké síle lidského ducha, o znovuzrození, které není zadarmo. Právě tato vertikální linie má věčnou platnost. Svět pořád balancuje mezi nadějí a nejistotou, mezi bytím a zánikem. Agadir je varování, ale také víra a důvěra v dobro, v solidaritu a úctu ke všemu živému.
Pokud něco této poemě chybí, pak jen pohled na dnešní nové, vzkvétající marocké město Agadir - jako doklad nezničitelné vůle k životu.
Divadlo hudby a poezie Agadir uvádí Lundkvistovu skladbu jako koncertní melodram.
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 AGADIR 
sobota 16. 5. 2015
19:30
Špilberk, Brno
   

koncertní melodram
AGADIR 2015

Literární předloha: Artur Lundkvist
Překlad: Josef B. Michl a Antonín Přidal
Dramaturgie: Milena Fucimanová
Hudba: Ondřej Fuciman

Maroko
Pod záštitou Její Excelence velvyslankyně Marockého království

Agadir uvádí Agadir? Není to omyl? Žádný omyl, samá pravda. Bylo to takto: V roce 1960 zasáhlo marocké město Agadir ničivé zemětřesení. V té době tam pobýval švédský básník Artur Lundkvist a viděl tu hrůzu na vlastní oči. Po návratu domů napsal poemu Agadir jako modlitbu za všechny oběti i jako vyjádření úcty síle a statečnosti lidského ducha. Artur Lundkvist je významný básník, napsal osmdesát knih. Patřil k takzvaným Osmnácti, kteří ve Švédsku rozhodují o Nobelově ceně za literaturu. Zemřel roku 1991.
V roce 1965 se na gymnáziu ve Valašských Kloboukách zrodil poetický soubor a pro své první soutěžní vystoupení si vybral právě poemu Agadir. Tak vzniklo Divadlo hudby a poezie Agadir, které pod vlajkou Agadiru pluje už padesát let - poslední čtvrtstoletí v Brně. V letošním jubilejním roce soubor získal záštitu Její Excelence velvyslankyně Marockého království.
Poemu Agadir tvoří padesát pět básní. Autor věcně, téměř reportážním způsobem líčí tragédii, která trvala pouhých deset vteřin, ale za oběť jí padlo devět tisíc Maročanů, tři tisíce cizinců a další tisíce lidí byly zraněny. Horizontální linie skladby zaznamenává zpustošené město, padající kameny i domy, zmatek, tmu a nářek. Vertikální linie je píseň o úderu, ale také o naději a veliké síle lidského ducha, o znovuzrození, které není zadarmo. Právě tato vertikální linie má věčnou platnost. Svět pořád balancuje mezi nadějí a nejistotou, mezi bytím a zánikem. Agadir je varování, ale také víra a důvěra v dobro, v solidaritu a úctu ke všemu živému.
Pokud něco této poemě chybí, pak jen pohled na dnešní nové, vzkvétající marocké město Agadir - jako doklad nezničitelné vůle k životu.
Divadlo hudby a poezie Agadir uvádí Lundkvistovu skladbu jako koncertní melodram.
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 AGADIR 
čtvrtek 28. 5. 2015
19:30
Divadlo Koráb, Staňkova 29, Brno
   

koncertní melodram
AGADIR 2015

Literární předloha: Artur Lundkvist
Překlad: Josef B. Michl a Antonín Přidal
Dramaturgie: Milena Fucimanová
Hudba: Ondřej Fuciman

Maroko
Pod záštitou Její Excelence velvyslankyně Marockého království

Agadir uvádí Agadir? Není to omyl? Žádný omyl, samá pravda. Bylo to takto: V roce 1960 zasáhlo marocké město Agadir ničivé zemětřesení. V té době tam pobýval švédský básník Artur Lundkvist a viděl tu hrůzu na vlastní oči. Po návratu domů napsal poemu Agadir jako modlitbu za všechny oběti i jako vyjádření úcty síle a statečnosti lidského ducha. Artur Lundkvist je významný básník, napsal osmdesát knih. Patřil k takzvaným Osmnácti, kteří ve Švédsku rozhodují o Nobelově ceně za literaturu. Zemřel roku 1991.
V roce 1965 se na gymnáziu ve Valašských Kloboukách zrodil poetický soubor a pro své první soutěžní vystoupení si vybral právě poemu Agadir. Tak vzniklo Divadlo hudby a poezie Agadir, které pod vlajkou Agadiru pluje už padesát let - poslední čtvrtstoletí v Brně. V letošním jubilejním roce soubor získal záštitu Její Excelence velvyslankyně Marockého království.
Poemu Agadir tvoří padesát pět básní. Autor věcně, téměř reportážním způsobem líčí tragédii, která trvala pouhých deset vteřin, ale za oběť jí padlo devět tisíc Maročanů, tři tisíce cizinců a další tisíce lidí byly zraněny. Horizontální linie skladby zaznamenává zpustošené město, padající kameny i domy, zmatek, tmu a nářek. Vertikální linie je píseň o úderu, ale také o naději a veliké síle lidského ducha, o znovuzrození, které není zadarmo. Právě tato vertikální linie má věčnou platnost. Svět pořád balancuje mezi nadějí a nejistotou, mezi bytím a zánikem. Agadir je varování, ale také víra a důvěra v dobro, v solidaritu a úctu ke všemu živému.
Pokud něco této poemě chybí, pak jen pohled na dnešní nové, vzkvétající marocké město Agadir - jako doklad nezničitelné vůle k životu.
Divadlo hudby a poezie Agadir uvádí Lundkvistovu skladbu jako koncertní melodram.
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 AGADIR 
sobota 6. 6. 2015
18:00
Praha Karlín, kostel Církve československé husitské, Vítkova 13
   

koncertní melodram
AGADIR 2015

Literární předloha: Artur Lundkvist
Překlad: Josef B. Michl a Antonín Přidal
Dramaturgie: Milena Fucimanová
Hudba: Ondřej Fuciman

Maroko
Pod záštitou Její Excelence velvyslankyně Marockého království

Agadir uvádí Agadir? Není to omyl? Žádný omyl, samá pravda. Bylo to takto: V roce 1960 zasáhlo marocké město Agadir ničivé zemětřesení. V té době tam pobýval švédský básník Artur Lundkvist a viděl tu hrůzu na vlastní oči. Po návratu domů napsal poemu Agadir jako modlitbu za všechny oběti i jako vyjádření úcty síle a statečnosti lidského ducha. Artur Lundkvist je významný básník, napsal osmdesát knih. Patřil k takzvaným Osmnácti, kteří ve Švédsku rozhodují o Nobelově ceně za literaturu. Zemřel roku 1991.
V roce 1965 se na gymnáziu ve Valašských Kloboukách zrodil poetický soubor a pro své první soutěžní vystoupení si vybral právě poemu Agadir. Tak vzniklo Divadlo hudby a poezie Agadir, které pod vlajkou Agadiru pluje už padesát let - poslední čtvrtstoletí v Brně. V letošním jubilejním roce soubor získal záštitu Její Excelence velvyslankyně Marockého království.
Poemu Agadir tvoří padesát pět básní. Autor věcně, téměř reportážním způsobem líčí tragédii, která trvala pouhých deset vteřin, ale za oběť jí padlo devět tisíc Maročanů, tři tisíce cizinců a další tisíce lidí byly zraněny. Horizontální linie skladby zaznamenává zpustošené město, padající kameny i domy, zmatek, tmu a nářek. Vertikální linie je píseň o úderu, ale také o naději a veliké síle lidského ducha, o znovuzrození, které není zadarmo. Právě tato vertikální linie má věčnou platnost. Svět pořád balancuje mezi nadějí a nejistotou, mezi bytím a zánikem. Agadir je varování, ale také víra a důvěra v dobro, v solidaritu a úctu ke všemu živému.
Pokud něco této poemě chybí, pak jen pohled na dnešní nové, vzkvétající marocké město Agadir - jako doklad nezničitelné vůle k životu.
Divadlo hudby a poezie Agadir uvádí Lundkvistovu skladbu jako koncertní melodram.

 Agadir uvádí... Radana Šatánková 
čtvrtek 11. 6. 2015
18:00
Mahenův památník, Mahenova 8, Brno
   

Básnířka, pražsko-frýdecko-místecká autorka s mimořádnou otevřeností, neokázale civilním veršem a prostořekým jazykem. Scénické čtení z básnických sbírek Medúza a Domovní schůze.


Účinkují:
Hudba:
Milena Fucimanová
Šárka Ničová
zpěv, klávesy: Eva Gruberová
kytara: Peter Múdry

Ukázka:
Pivní bar Dílo
- no to je dílo:
Propiju kilo
bude tu milo!
Statutární město Brno
Za finanční podpory statutárního města Brna
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 Agadir uvádí... Ivo Odehnal 
čtvrtek 15. 10. 2015
18:00
Mahenův památník, Mahenova 8, Brno
   

Brněnský autor s valašskými kořeny. Básník - baladik "hladného pustého" s očima dovnitř k současnosti. Scénické čtení z básnické sbírky Šaman z Kančích hor.


Účinkují:
Hudba:
Milena Fucimanová
Šárka Ničová
zpěv, klávesy: Eva Guberová
flétna: Jana Popelková
flétna: Jana Zitterbartová
kytara: Lukáš Kotol

Statutární město Brno
Za finanční podpory statutárního města Brna
Ukázka:
Je marné od zlého prosit?
Tajnou náruč dolin
v chudobných žebřinách
střežím
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 Agadir: Na strunách naděje, Tsering Woeser a Tibetská kniha mrtvých 
pátek 20. 11. 2015
18:30
Kleinův palác, nám. Svobody 15, Brno
   

Večer poezie z veršů a úvah tibetské básnířky Tsering Woeser s texty starobylé Tibetské knihy mrtvých.
Představení určeno pro ty, kterým není lhostejný osud lidí, jimž je upíráno právo žít duchovním životem předávaným z pokolení na pokolení.
A také těm, kteří chápou zoufalý pokus o nápravu křivd a trpí s těmi, kteří nenašli jinou cestu než obětováním vlastního života dát netečnému a nevědomému světu zprávu o zlu a lhostejnosti ke zlu.
A je určeno také těm, kteří vnímají vznešenou majestátnost smrti a přijímají její výmluvné tajemství.

Překlad: Olga Lomová, Karla Vrátná, Alan Beguivin a Josef Kolmaš

Ukázka:
Pro statečný čin sebeupálení
používají Tibeťané výraz:
obětní lampa.
Zapálit lampu.
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 Agadir uvádí... Augustin Skýpala 
středa 25. 11. 2015
18:00
Mahenův památník, Mahenova 8, Brno
   

Básník z Prahy stejně jako z Moravy. Bývalý redaktorský pracovník, živá kronika minulých časů i režimů. Básník zpěváček, trubadúr i básník hlubokých reflexí letos dovrší 95 let. Scénické čtení z básnické sbírky Podzim s Diogenem.
Naši stálí diváci mohou být překvapeni minimalistickým pojetím připraveného narozeninového vyznání.
Pořad je koncipován v duchu životního postoje samotného básníka: Nic velkého, nic okázalého jsem nikdy v životě nechtěl, říká Augustin Skýpala.
Pořád platí, že sláva a zdravice veřejně projevované jsou jen slova, slova, slova. V případě tohoto skromného básníka napadá téměř kristovské podobenství: když se sejdou aspoň dva chápající čtenáři básníkových veršů, je autor uprostřed nich.


Statutární město Brno
Za finanční podpory statutárního města Brna

Ukázka:
Bylo už pozdě když Diogenes pochopil
že je zbytečné dávat si náhubek
spíláme-li hlupákům a mocným
nebo i tenkrát když hovoříme k sobě
Upoutávky na cizích serverech (2):
          

 Agadir uvádí... Karla Erbová 
čtvrtek 3. 12. 2015
18:00
Mahenův památník, Mahenova 8, Brno
   

V Plzni narozená, v Praze žijící básnířka, autorka více než dvaceti básnických knih a tří próz, členka OS, nositelka řady cen za poezii. Představujeme triptych neodeslaných, byť dopsaných básnických epištol Večery s koroptví.
Básně nejsou nové, vznikly v době, která jim nepřála. Proto jsme tak rádi, že je to už za námi a čtenářům se dostaly do rukou verše nebývalé lidské i umělecké síly. Kdysi se říkalo, že básníci předcházejí dobu, jsou vždycky napřed. Pak se věci změnily, básníci museli mlčet. Ale čas - spravedlivý a nepodplatitelný - prokázal další hodnotu, a to, že skutečné umění trvá a platí navzdory času i prostoru, třebaže umělci sami jsou křehcí a smrtelní.
Ale copak se neprokázalo, že právě křehkost a pochybování o sobě dává vyrůst nádherným květům, zatímco touha růst do nebe bývá smetena první vichřicí?

Hudba: Antonín Dvořák
Hudební transkripce: Ondřej Fuciman

Účinkují:
Hudba:
Milena Fucimanová
Šárka Ničová
Petr Kostelník
zpěv, klávesy: Eva Gruberová
flétna: Jana Popelková
kytara: Peter Múdry

Statutární město Brno
Za finanční podpory statutárního města Brna

Ukázka:
Aby ten strom ve mně
nebyl tak smutný
ponech mi osude
několik plodů
Upoutávky na cizích serverech (2):
          


© Agadir © 2004-2023, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.