Úvod
Historie
Členové
Akce
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
184.73.14.222

Přístupy celkem: 9659651
Přístupy dnes: 1585
© 2004-2019
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
LaděníStupniceHlasové rozsahyRozsahy hudebních nástrojů
STUPNICESTUPNICE
STUPNICE
Hudební stupnice je řada tónů většinou v rozmezí jedné oktávy uspořádaná podle určitých pravidel. Pravidla určují vzdálenosti mezi jednotlivými stupni (intervaly). Různé stupnice se liší zejména počtem tónů a vzdálenostmi (intervaly) mezi nimi, např. umístěním půltónů a celých tónů. Přesné tónové vzdálenosti ve stupnicích závisejí také na použitém ladění.
Základní tón stupnice se nazývá tónika.
Podle počtu tónů ve stupnici lze nejznámější stupnice rozdělit na
  • pětitónové (typické pro hudbu z oblasti Číny a Japonska),
  • šestitónové (celotónové),
  • sedmitónové (diatonické, církevní, cikánské),
  • dvanáctitónové (chromatická, alterovaná).
  • Tradiční evropská hudba vychází ze řeckých antických stupnic, pracuje tedy hlavně se stupnicemi diatonickými, u kterých se rozlišuje durová (tvrdá) a tři mollové (měkké) varianty (aiolská, harmonická, melodická).
    V moderní evropské hudbě se objevují stupnice umělé, např. módy s omezenou transponovatelností Oliviera Messiaena nebo jazzové stupnice. Používají se i mnohé stupnice odvozené ze stupnic mimoevropského původu.
    Stupnice používané v mimoevropské hudbě se někdy označují jako exotické. K nim jsou tradičně řazeny stupnice pentatonické, cikánské, někdy také stupnice celotónová. Patří k nim i stupnice, vytvořené podle zcela odlišných pravidel, např. sléndro a pélog, používané v indonéské hudbě.

    Diatonická stupnice
    Diatonická stupnice je pojem z oboru hudební nauky, který se používá pro sedmitónové stupnice s intervalem celého tónu nebo půltónu mezi každými dvěma sousedními stupni. (To v praxi znamená, že celý tón se vyskytuje pětkrát a půltón dvakrát).
    V užším smyslu toho slova jsou za diatonické stupnice považovány pouze dva typy stupnic: běžně používaná durová stupnice a mollová stupnice. První z nich je takto někdy označována jako diatonická dur (durová diatonika), druhá jako diatonická moll (mollová diatonika).
    Podle širší definice jsou diatonické například všechny mody durové stupnice (dórský modus, lydický modus) nebo všechny mody melodické moll.
    Ani širší definici diatonické stupnice naopak z různých důvodů nevyhovují harmonická moll, bluesová stupnice nebo chromatická stupnice.
    Teoreticky vyhovuje pojmu diatonická stupnice například tato posloupnost tónů: c-des-eses-fes-ges-as-b (jako první dva jsou použity půltóny, pak pětkrát celý tón).
    Pokusem o vytvoření harmonie k této "diatonické stupnici" (nebo jejím prostým přehráním) lze snadno ověřit, že takováto není příliš použitelná (například díky zmenšené tercii).
    Za diatonické jsou proto v přesnějším významu (již třetím uvedeným v tomto článku) považovány stupnice, které na druhém až sedmém stupni obsahují pouze čisté, malé nebo velké intervaly od sekundy do septimy.
    Staré (církevní)
    Staré stupnice - mody, používané v evropské středověké hudbě, např. v gregoriánském chorálu se nazývají církevní, neboť v té době sloužila středověká hudba převážně církevním účelům.
    Názvy jsou řeckého původu, podle řeckých kmenů (např. Dórů). Oproti původnímu antickému pojmenování se jednotlivé mody často liší - aby to nebylo zbytečně jednoduché, je například původní antický dórský modus dnes označován jako církevní frygický.
  • dórský modus - d e f g a h c d
  • frygický modus - e f g a h c d e
  • lydický modus - f g a h c d e f
  • mixolydický modus - g a h c d e f g
  • Později přibyly dnes nerozšířenější:
  • aiolský modus - a h c d e f g a (shodný s diatonickou mollovou stupnicí)
  • jónský modus - c d e f g a h c (shodný s diatonickou durovou stupnicí)
  • Především z formálních důvodů byl mezi mody včleněn také modus na sedmém stupni durové stupnice:
  • lokrický modus - h c d e f g a h, charakteristický především alterovanou (zmenšenou) kvintou.
  • Moderní (durové a mollové)
    S rozvojem harmonie se od používání většiny církevních modů upustilo a zůstala pouze jónská stupnice, které se začalo říkat durová - tvrdá a aiolská, nazývaná měkká. Tyto stupnice je možné vytvořit od libovolného tónu. Konkrétní stupnice je určena předznamenáním (křížky, béčka). Durové a mollové stupnice lze podle podle předznamenání uspořádat do kvintového a kvartového kruhu. Stejně znějící stupnice mohou mít různá předznamenání - např. Cis dur (7#) a Des dur (5b).
    Dvojici durové a mollové stupnice se stejným předznamenáním říkáme souběžné (paralelní). Ke každé stupnici durové náleží jedna příbuzná stupnice aiolská (přirozená) mollová (obě stupnice mají stejný tónový materiál). Mollová začíná na 6. stupni durové stupnice, durová se tvoří na 3. stupni mollové stupnice.
    Durové
    Intervaly mezi sousedními tóny durové stupnice jsou od základního tónu po řadě 2, 2, 1, 2, 2, 2, 1 půltónů. Půltóny jsou mezi 3. a 4. a mezi 7. a 8. stupněm, jinak stupnice postupuje po celých tónech. Názvy durových stupnic označujeme velkými písmeny. Základní durová stupnice je c, d, e, f, g, a, h, c neboli C-dur (je shodná se stupnicí jónskou). Tuto stupnici lze zahrát na bílých klávesách na klavíru, tzn. notový zápis neobsahuje žádné předznamenání.
    Durová stupnice (jónská)
    Mollové
    Základní mollová (měkká) stupnice a-moll a, h, c, d, e, f, g, a je shodná s aiolskou stupnicí. Obsahuje stejné tóny jako základní durová stupnice C-dur, ale její uspořádání je jiné. Intervaly mezi sousedními tóny jsou 2, 1, 2, 2, 1, 2, 2 půltónů. Aiolská mollová stupnice má tedy půltóny mezi 2. a 3., mezi 5. a 6. stupněm. Názvy mollových stupnic označujeme obvykle malými písmeny.
    Mollová stupnice (aiolská)
    Harmonická mollová
    Je odvozena od základní (aiolské) mollové stupnice zvýšením 7. (předposledního) tónu. Intervaly mezi sousedními tóny jsou 2, 1, 2, 2, 1, 3, 1 půltónů. Zůstávají půltóny mezi 2. a 3., mezi 5. a 6. stupněm, mezi 6. a 7. stupněm je interval zvětšená sekunda (tři půltóny), a mezi 7. a 8. stupněm je proto jen půltón.
    Příklad pro a-moll: aiolská - a h c d e f g a harmonická - a h c d e f gis a
    Harmonická mollová stupnice
    Melodická molová
    Je odvozena od základní (aiolské) mollové stupnice zvýšením 6. a 7. tónu. Intervaly mezi sousedními tóny jsou 2, 1, 2, 2, 2, 2, 1 půltónů. Půltóny jsou mezi 2. a 3. a mezi 7. a 8. stupněm. Zvýšení 6. a 7. tónu je prováděno jen ve směru vzestupném, ve směru sestupném je melodická stupnice shodná se základní aiolskou.
    Příklad pro a moll: aiolská - a h c d e f g a - a g f e d c h a melodická - a h c d e fis gis a - a g f e d c h a
    Melodická mollová stupnice
    Chromatické stupnice
    Na chromatické stupnici jsou jednotlivé stupně od sebe vzdáleny o půltóny - tato stupnice tedy má dvanáct stupňů.
    Chromatická stupnice
    Exotické stupnice
    Mají stupňové uspořádání, které se liší od stupnic předešlých:
    Cikánská
    Sestává ze sedmi tónů, přičemž intervaly mezi sousedními tóny jsou 1, 3, 1, 2, 1, 3 půltónů.
    Cikánská stupnice
    Pentatonická
    Stupnice má pět stupňů a nemá půltónové vzdálenosti mezi stupni. Někdy se proto nazývá anhemitonická bezpůltónová) pentatonika. Intervaly mezi sousedními tóny jsou 2, 2, 3, 2, 3. Na klavíru ji dávají např. černé klávesy (f#, g#, b, c#, d#). Pentatonická stupnice bývá považována za nejstarší stupnici vůbec. Objevuje se v lidové hudbě mnoha národů na mnoha místech světa. Z této stupnice vychází dosud mnohá čínská nebo japonská hudba. Lze ji najít i v evropských lidových písních.
    Pentatonická stupnice
    Celotónová
    Celotónová stupnice má šest stupňů, mezi nimiž je vždy vzdálenost celého tónu (dvou půltónů). Intervaly mezi sousedními tóny od základního tónu jsou po řadě 2, 2, 2, 2, 2, 2.
    Celotónová stupnice


    Zdroj: Encyklopedie WIKIPEDIA

    © Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.