Úvod
Historie
Členové
AkceNOVINKANOVINKA
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
34.204.52.4

Přístupy celkem: 9429604
Přístupy dnes: 6355
© 2004-2017
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
STUDIOSTUDIO
STUDIO
NástrojeHardwareSoftwarePlaybackyMastering
TIPY PRO MASTERING

1. Jestliže je možné udělat Fade Out, raději ho udělejte v editoru než při míchačce ve studiu. Editor dává více kontroly, ale zároveň vám umožní ztišit s Fade Out i šumy okolo vaší nahrávky. Dosáhnete tím ticha mezi jednotlivými skladbami.

2. Dříve než začne skladba, označte si pasáž před skladbou a potom použijte funkci Silence. Na konci skladby tuto funkci nepoužívejte, protože byste mohli uřezat přirozený dozvuk nástrojů. Pro konce skladeb používejte funkci Fade Out. Běžně se Fade Out nastavuje okolo 1 sekundy. Vždy se ale raději přesvědčte, jestli skladba dozní přirozeně. Mnoho editorů wavů vám umožní poslechnout si konec skladby dříve, než se nastavení provede, a to funkcí Previev.

3. Velký problém, na který můžete narazit při mástrování CD, je, že některé skladby nemusí mít stejnou hlasitost. Pokud chcete docílit stejné hlasitostní úrovně, neznamená to, že všechny skladby nastavíte na 0 dB. Pravděpodobně zjistíte, že pomalé skladby znějí hlasitěji než rychlé. Vodítkem pro nastavení stejné úrovně všech skladeb na CD by měl být hlas zpěváka nebo zpěvačky anebo nástroj, který je dominantní a stejný pro všechny skladby.

4. Další situací, která by mohla nastat, je, když skladby nebyly nahrány v jednom studiu anebo byly nahrávány v průběhu několika měsíců anebo roků. Skladbám dáte stejný základ použitím parametrického ekvalizéru. Začněte poslechem spodního pásma jednotlivých skladeb a pomocí parametrického ekvalizéru je zkuste vyrovnat. Jedna skladba může mít například velmi výrazné basy okolo 40 Hz a druhá skladba zase okolo 80 - 90 Hz. Proto u první skladby zvedněte mírně pásmo 80 Hz a u druhé udělejte totéž na 40 Hz a na 120 Hz mírně potlačte basy. Bohužel ne všechny ekvalizéry se chovají stejně a neexistuje proto univerzální nastavení. Proto je třeba začít experimentovat. Jemným přidáním 6 a 15 kHz dodáte nahrávce jasnost, zatímco potlačením 1 - 3 kHz budete redukovat nepříjemné zvuky. Jestliže nejste spokojeni s výsledkem parametrického ekvalizéru, zkuste použít harmonický enhancer např. od firmy Aphex Exciter. Tento přístroj velmi jednoduše dodá vaší nahrávce basy i výšky. Je třeba ale pracovat velmi opatrně s tímto přístrojem a velmi často si ověřovat původní zvuk pomocí tlačítka bypass, protože si uši na tento efekt velmi rychle zvyknou a mohli byste to na basech a výškách trochu přehnat.

5. Skladbu lze udělat hlasitější, přestože je již nahrána v plném dynamickém rozsahu. Za pomocí pluginu L1 od firmy Waves nebo přímo v programu Logic Audio pomocí funkce Energizer. Ve všech případech můžete hlasitost zvýšit o 6 dB i více. Dobrá věc u modulu L1 je, že limituje a normalizuje v jediné operaci. Praxí je, že špička se nastavuje na hodnotu -0,3 dB nebo -0,5 dB.

6. Mějte vždy po ruce CD, které je podle vás velmi dobře zmástrované, a během práce zkoušejte porovnávat vaši práci s tímto CD.

7. Více komprese může vaší nahrávce dodat více energie, ale na druhou stranu potřebuje mít nahrávka svou přirozenou dynamiku a komprese může změnit poměry nástrojů v nahrávce. Dobré je si vyzkoušet, jestli vaší skladbě nepomůže zapojit kompresor až za ekvalizér a komprimovat jenom určité frekvence. Anebo zapojit kompresor a za něj ekvalizér, což vám umožní použít ekvalizér, aniž byste ovlivnili kompresor. Kterou variantu zvolíte, záleží jenom na stylu muziky a samozřejmě i na vás.

8. Split Band kompresor neb dynamický ekvalizér je zařízení, které vám dává více možností pozměnit spektrální vyváženost. Tohle zařízení vyžaduje trochu praxe, než jej použijete.

9. Jestliže máte pocit, že mix postrádá trochu prostoru a že nástroje znějí, jako by každý muzikant stál v jiném prostoru, můžete přidat reverb do celého mixu.Tohle provádějte velmi opatrně. Doporučený a osvědčený je Ambience program z procesoru firmy Lexicon. Jestliže po přidání reverbu ve skladbě se zvýrazní spodní pásmo, ořežte basy na reverb sendu. Při používání reverbu si zkontrolujte mono kompatibilitu nahrávky.

10. Snažte si poslechnout výslednou nahrávku na co nejvíce možných reproduktorech. Také si poslechněte výsledek sluchátky, jestli se v nahrávce neobjevují nežádoucí zvuky, které můžete na reproduktorech snadno přeslechnout.

11. Když na začátku vaší práce budete předem vědět, že finální výrobek bude uložen na CD, pracujte od začátku ve vzorkovací frekvenci 44,1 kHz. Je-li je kazeta DAT nahrána ve frekvenci 48 kHz, použijte sample converter. Pokud nejste majiteli stand alone aplikace, můžete samozřejmě použít softwarový konvertor. Softwarové konvertory ovšem někdy nepřinášejí ten správný výsledek. Potom použijte klasickou cestu DA z kazety DAT do AD zvukové karty. Někdy je to lepší, než používat sample rate conventor.

12. Když nahráváte z kazety DAT do zvukové karty pomocí digitálních vstupů, ujistěte se, že zvuková karta je nastavená na External Digital Sync během nahrávání a Internal Sync během přehrávání. Také si ověřte, že máte shodnou samplovací frekvenci a to jak na zvukové kartě, tak na kazetě DAT. Dvakrát měř, jednou řež: tady to platí dvojnásob. Mohli byste se pak divit, že vám skladba hraje o 10 % pomaleji.

13. Neočekávejte, že digitální DE Noising plug-in bude dělat zázraky. Proto jej při výsledném masteringu používejte minimálně a raději už při samotném nahrávání si ohlídejte operační hladinu 0 VU.

14. Při používání crossfade (potřebujete-li udělat přechod mezi dvěma skladbami) se vyhněte dlouhým přechodům. Zmenšíte tím riziko nežádoucího posunutí fází.

15. Projekty, které jsou pro vás důležité, si zálohujte dvakrát! Jednu jako Back Up a druhou označte jako Production Master. Zaznamenejte si, jaká je samplovací frekvence, název, začátek a konec, datum a kdo se na práci podílel. Jestliže máte nahrán i testovací tón, zapište jeho úrovně. Nějakým nepsaným pravidlem je také to, pokud používáte kazety DAT, že se nenahrává hned od první sekundy, ale nechává se jedna minuta ticha. Jakmile začínáte nahrávat, zapište ručně na začátek skladby ID number a zkontrolujte, jestli vám kazeta DAT automaticky nepřiřazuje ID do tichých pasáží.

16. Při rozhodování, kolik sekund bude pauza mezi skladbami, si vždy poslechněte konec a začátek skladby. Mezery mezi skladbami nejsou většinou delší než dvě sekundy. Potřebujete-li delší pauzu, použijte funkci pre-roll ve vašem editoru.

17. Vypalujete-li si svůj master sami, nezapomeňte, že disk musí být vypálen jako DAO - disk at once. Buďte velmi opatrní, berete-li CD master do rukou. Na trhu je spousta lisovaných CD s otisky prstů.

18. Dávejte si pozor, používáte-li Stand Alone CD Recorder. Většinou tyto mašinky používají automatické číslování skladeb a přidělují je i slabším pasážím ve skladbě.

19. Při digitálním přenosu z kazety DAT do CD Recorderu je dobré manuálně zapsat ID alespoň půl sekundy před každou skladbu. Potom nebudete riskovat, že přijdete o první notu ze skladby.

Tohle bylo pár tipů pro ty, co se chtějí vypořádat s masteringem po svém. Pokud ovšem chcete předat vaše skladby zkušeným mistrům, potom je i tady pro vás pár tipů:
a) Váš master ze studia opatřete soupiskou a vyznačte formát (stereo nebo mono) samplovací frekvenci 44,1 atd.
b) Připravte pořadí skladeb a jejich indexy.
c) Označte Fady Out a In.
d) Výsledný mix neprohánějte kompresorem.
e) Nenormalizujte (je potřeba místa pro ekvalizaci atd.)
f) Připravte si referenční CD (většinou se jedná o CD, které se vám zvukově líbí).
g) Míchačku se snažte do masteringového studia přinést na kazetě DAT, HDD (hard disk) nebo na datovém CD. Snažte se vyhnout zvukovému CD. Je příliš náchylné na chyby, které by se duplikovaly.

© Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.