Úvod
Historie
Členové
Akce
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CD
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Instagramu:
Instagram
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
18.97.9.168

Přístupy celkem: 47061730
Přístupy dnes: 14602
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Hučte, hory i propastiHUČTE, HORY I PROPASTI
Hučte, hory i propasti
Ester
2000
Autor textu: Milena Fucimanová
Projekt: Ester
Velikost MP3: 3,3 MB
Délka: 3:24
milena
 (mp3)

Bylo hráno:
Počet uvedení: 7
3. 2. 2004 Klub Leitnerova, BrnoAutorské čtení Mileny Fucimanové
10. 12. 2001 Mládež CB, Kounicova 15, BrnoEster
7. 12. 2001 Hamlet, kulturní kavárna, Kounicova 85, BrnoEster
5. 12. 2001 ZUŠ, Smetanova 14, BrnoEster
5. 12. 2001 Biskupské gymnázium, Barvičova 85, BrnoEster
4. 12. 2001 Salesiánské středisko mládeže, Foerstrova 2, BrnoEster
26. 11. 2001 Církevní střední zdravotnická škola, Opletalova 6, BrnoEster
Bude hráno:
Počet uvedení: 0

Co ti to udělali? Co nám to udělali? Člověk že je stvořen pro lásku? Tolik jsem milovala, že jsem zapomínala na sebe. Mohla jsem se jen tak zdobit svou krásou. Žít jen pro ni. Ale já jsem ji prodávala jako vodu v dlaních — a kolem byli samí žízniví.
Teď už se nebojím proklínat. Co mohu ztratit? Strašné poznání, že stojíme pod klenbou nebeskou usvědčeni a odsouzeni.
Kdo může za lidské srdce? Milovala jsem vás oba. Pomstil ses, Achašvére. Zabils nás. Mě, Mordokaje i naše dítě. Ale zabils i sebe. Pomsta jen okrvaví zem, ale nesmyje nic. Uprostřed města to voní. Ale za hradbami roste bodláčí. O jeho síle nevíš nic.
Kdo o něm ví? Kdo ví o těch, kteří tu už nejsou? Nikdo na tomto světě nenechává tak krvavé stopy jako člověk. To on našel lidské srdce, přesně si označil jeho místo, aby neminul, až zamíří. Hvězdy, nebe, vodo, opusťte svou dráhu, vylejte se z břehů. Hučte, hory i propasti. Nač slyšet lidský hlas? Kdo jej poslouchá? Komu je drahý?
Shořte, pastviny! Rozutečte se, stáda! A jestli uslyšíte plakat zbloudilou ovečku, nechte ji být. Pravím: nikoho nehledejte a nezachraňujte. A vy, opuštění pastýři, naučte se zpívat tento příběh. Vyslechnou vás ti, co přežijí, a řeknou: Marnost nad marnost. A přece... na počátku byla krása a láska. Či to snad byla jen neskutečná touha...?

© Agadir © 2004-2024, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.