AGADIR, Divadlo hudby a poezie

Vyhledávání:

Osoby
Akce
Projekty
Skladby

Jazyková verze:

Česky

Agadir na Facebooku:

Agadir na Instagramu:

Agadir na Wikipedii:

Kanál RSS:

Jsme členové Českého centra Mezinárodního PEN klubu

Jsme členové Sdružení Q

Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
finančně podporuje
Státní fond kultury České republiky

Mediální partneři:

Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
216.73.217.115

Přístupy celkem: 63837156
Přístupy dnes: 16458

Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší

ŽIVOT SE ZASE RODÍ

2000

Autor textu: Milena Fucimanová

Projekt: Ester

Velikost MP3: 1,4 MB

Délka: 1:25

Bylo hráno:
Počet představení: 6
10. 12. 2001	Mládež CB, Kounicova 15, Brno	Ester
7. 12. 2001	Hamlet, kulturní kavárna, Kounicova 85, Brno	Ester
5. 12. 2001	Biskupské gymnázium, Barvičova 85, Brno	Ester
5. 12. 2001	ZUŠ, Smetanova 14, Brno	Ester
4. 12. 2001	Salesiánské středisko mládeže, Foerstrova 2, Brno	Ester
26. 11. 2001	Církevní střední zdravotnická škola, Opletalova 6, Brno	Ester

Bude hráno:
Počet představení: 0

Je den a slunce je zlaté, až oči přecházejí. Je zase klid. Jaká slast! Slyším hlasy, zpěv. Ovečky bečí a pastýř je uklidňuje: Nemáte se čeho bát. Kolem cest už zase roste tráva. A kolem zdí a hradeb bodláčí. Můj květ. Mé tajemství. Jsem pořád ta krásná Ester? Asi ano. Až se mi točí hlava, když pomyslím, jak moc mě miluje Achašvér. Co když řekne: Ženo, cos udělala se svými vlasy jako horským vodopádem? nebo: A cos udělala se svým úsměvem? Muži mají sílu, ovšem ženy mají důvtip. A něco mi říká, že tak tomu bude vždy, dokud to budou ženy chtít. Muži totiž nevědí, kdo vede jejich paže. A divili by se, kdyby na to přišli.
Nemluvím jen tak. Znám svou sílu. Je to síla slabých.
Je odpoledne. Vládne pohoda a dobré zažívání. Naše město je provoněno vzácným kořením. Už se tu zase mohou zastavovat kupci z dalekých cest. Už je zase veselo na tržištích. A co žen, které potkávám, nese v rukou nemluvňata! Život se zase rodí a já vím, kdo to způsobil. Než mě Achašvér zavolá, potěším se svým tajemstvím, svým bodlákem. Ten květ už není jenom planý slib. Můj bože, kdo by pohrdal dary... ať jsou odkudkoli?