| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 18.117.107.90 |
Přístupy celkem: 40520419
Přístupy dnes: 21377
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | POTOPA
| |
| | | | Autor textu: Josef Šmajs, Milena Fucimanová | | Projekt: Ohrožená kultura | | Velikost MP3: 3,7 MB | | Délka: 3:49 |
| 
|
| | Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
Petra: Jste překvapeni? Jen pokračuj! Tolle et lege!
On: Právě proto formulujeme provokativní tezi, že pokud se nepodaří adekvátně filozoficky pochopit a prakticky ovládnout spontánní ekonomický a technologický samohyb, ztroskotají i naše představy o vědě, pravdě, svobodě a demokracii. I jako druh s vyspělým teoretickým myšlením, internetem a mobilními telefony vyhyneme vlastní vinou.
Ona: Zdá se, že bez ohledu na roční dobu lidé chystají zabijačku. Hody v době potopy.
On: Máš pravdu. Řezník mává nožem nad hlavou a volá: Co čumíte? Voda! No tak je tu veliká voda. Moc vody? No tak je tu moc vody. Ale my jsme pořád nad ní. Chtěla nás potrestat, bestie, ale my jsme ji dostali pod sebe. Vidíte, jak pod námi prská nohama? To jsme ji převezli. Musí nás nést. Pěkně poslušně na hřbetě!
Ona: Co lidem dává pocit jistoty? Jak to, že zapomínáme, jak jsme na tom ve skutečnosti. Nebo možná si jen nepřipouštíme, že by to s námi mohlo špatně dopadnout. S kdekým jiným, to ano. Ale nás je tady hromada, dobře jsme se najedli a napili, my světa dobudeme.
On: Zdá se, že rozmach kultury překročil kapacitu hostitelského prostředí Země. Tradiční neekologická morálka je nemorální v okamžiku, kdy se prokazatelně zhoršuje obyvatelnost Země a kdy se nenávratně ničí jedinečné přírodní předpoklady kultury.
Ona: Filozofové musí mít odvahu říct…
On: …že nynější kultura je ohrožená a že současná platná morální pravidla, jakkoliv oprávněná a funkční v úzce sociálním a občanském kontextu, už neodpovídají omezeným hostitelským možnostem planety.
Ona: Archa se kymácí, nebe si namočí všechny závoje do moře a půjčí je větru. Všechno víří a najednou se zastaví. Pohyb je naražený na kůl jako na zapomenutou babylonskou věž. Padáme se všemi blábolícími hlasy, se všemi napovídajícími tanečními kropky i s pomyslnými řetězy nohou, se všemi předsevzetími nedat se.
On: Uznání vysoké evoluční hodnoty Země ovšem neznamená, že se vzdáme dnešní kultury, přestaneme vyvíjet vědu, techniku a mezinárodní spolupráci. Neznamená to, že se vzdáme zemědělství, přestaneme chovat, zabíjet a konzumovat domácí zvířata. Z uznání nenahraditelné evoluční hodnoty života vyplývá něco jiného:
Ona: Nový morální postoj k přírodě; přijetí hlediska hodnotové převahy přirozeného nad umělým; vědomé úsilí o obnovu podmínek přirozeného vzestupného vývoje biosféry.
|
|
|
