| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 18.119.107.161 |
Přístupy celkem: 40440984
Přístupy dnes: 11268
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | VEZMI NŮŽ
| |
| | září 2007 | | Autor hudby: Antonín Dvořák, Ondřej Fuciman | | Autor textu: Jaroslav Kvapil, Milena Fucimanová | | Projekt: Rusalka | | Velikost MP3: 3,6 MB | | Délka: 3:48 |
| 
|
| Bylo hráno: | Počet uvedení: 0
|
| | Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
| Verze A (Jaroslav Kvapil) |
Verze B (Milena Fucimanová) |
Ježibaba:
Lidskou krví musíš smýti
živlů prokletí!
Opustí tě všechna muka,
budeš šťastná, budeš hned,
zahubí-li tvoje ruka
toho, jenž tě oklamal,
jenž tě sved!
Rusalka:
Ježibabo! Běda! Běda!
Co to chceš?
Ježibaba:
Podá jí nůž.
Ten vezmi nůž a slib,
že poslechneš!
Rusalka:
Zahodí nůž.
Chci věčně trpět,
chci věčně trpět,
věčně v úzkostech trpět.
Chci věčně cítit kletbu svou,
chci věčně cítit kletbu svou.
Svou celou lásku zhrzenou,
svou beznaděj chci všechnu zřít,
leč on, leč on, leč on musí šťasten být!
Šťasten být!
Musí šťasten být!
Musí šťasten být!
Ježibaba:
Směje se.
V lidský život potměšilý
touha tvá tě vábila.
A teď nemáš tolik síly,
bys krev lidskou prolila?
A ty žes chtěla člověkem být?
Člověka vášní omámit?
Prázdná ty vodní bublinečko,
měsíční bledá zahalečko!
Jdi! Jdi! Jdi! Trp si z věků do věků
a seschni touhou po svém člověku!
Odchází.
|
Ježurinka:
Radou mojí musíš smýti
mužské prokletí!
Pro zdraví si půjdeš slavně,
budeš šťastná, budeš hned,
zahubíš-li nesmlouvavě
toho, jenž tě oklamal,
jenž tě sved!
Rusalka:
Ježurinko! Jejda! Jejda!
Co to chceš?
Ježurinka:
Podá jí nůž.
Teď vezmi nůž a slib,
že poslechneš!
Rusalka:
Zahodí nůž.
Tak věčně trpět,
tak věčně trpět,
věčně v úzkostech trpět.
Tak věčně cítit hanbu svou,
tak věčně cítit hanbu svou.
Svou celou lásku zdupanou.
Ó, potupa mým osudem,
On, on, proč on, on nepocítí žádný sten?
Žádný sten!
Nezná žádný sten!
Nezná žádný sten!
Ježurinka:
Směje se.
Lidský život poplivaný,
kdo ti dá naň zálohu?
A ty nemáš k sobě úctu,
jsi jak žebrák z brlohu.
Ten, kdo slyšel šakala výt,
na lišku házet dynamit,
prázdný je celý po mejkapem,
vyspává v cizích kasematech.
Jdi! Jdi! Jdi! Jdi si z věků do věků,
Krvavě touži po svém člověku!
Odchází.
|
|  |
|
|
