Úvod
Historie
Členové
Akce
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Instagramu:
Instagram
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
35.169.107.177

Přístupy celkem: 39950193
Přístupy dnes: 20942
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Ó marnoÓ MARNO
Ó marno
Rusalka
leden 2007
Autor hudby: Antonín Dvořák, Ondřej Fuciman
Autor textu: Jaroslav Kvapil, Milena Fucimanová
Projekt: Rusalka
Velikost MP3: 4,2 MB
Délka: 4:22
ondrej
milena
Přehrát počítačovou simulaci (mp3)
Flétna příčnáDarina Hradská    
Flétna příčnáHana Jargašová    
HousleKateřina Ševčíková    
KytaraPeter Múdry    
KlavírOndřej Fuciman    
VarhanyOndřej Fuciman    
ZpěvŠárka Ničová    

Bylo hráno:
Počet uvedení: 0
Bude hráno:
Počet uvedení: 0

Verze A (Jaroslav Kvapil) Verze B (Milena Fucimanová)
Rusalka:
Zoufale vyběhne.
Tatíčku, vodníčku, spas mne, spas!
Úzkost mne pojala hrozná!
Běda, že chtěla jsem zradit vás,
běda, kdo člověka pozná!
Běda! Běda!
Jiná jej krásou jala vráz,
divokou lidskou krásou.
A mne už nezná, nezná zas,
Rusalku prostovlasou!

Vodník: hudební téma

Rusalka:
Ó marno! Ó marno!
Ó marno to je, ó marno to je
a prázdnota je v srdci mém,
jsou marny všechny vděky moje,
když zpola jsem jen člověkem.
Jsou marny! Jsou marny
všechny vděky moje,
když zpola jen, zpola jsem člověkem!

Ó marno to je, ó marno to je,
mne už nezná zas, nezná zas,
mne už nezná, nezná zas,
Rusalku prostovlasou!

Jí hoří v očích vášně síla,
té lidské vášně prokleté.
Mne voda chladná porodila
a nemám, nemám vášně té!
Prokleta vámi, pro něj ztracena,
odvěkých živlů hluchá ozvěna.

Ženou ni vílou nemohu být,
Nemohu zemřít, nemohu žít!
Nemohu žít!
Nemohu zemřít, nemohu žít!
Nemohu zemřít, nemohu žít!
Rusalka:
Zoufale vyběhne.
Staříčku, Maníčku, kde jsi kde?
Úzkost mne pojímá hrozná!
Škoda: kam vedly mne touhy mé!
Běda ti, lásku kdo poznáš!
Běda! Běda!
Cizí je krásou posedlý,
šalebnou krásou supí.
A mne už nezná, jak jdou dny,
netečně na mně ulpí.

Vodník: hudební téma

Rusalka:
Ó marno! Ó marno!
Ó marno to je, ó marno to je,
jsou prázdné slupky v srdci mém,
napadeny jsou vinohrady
a ryzlink teče potokem.
Je marno! Je marno!
Víno nám vyšumělo potokem,
falešným zázrakem.

Ó marno vše je, ó marno vše je,
Já prý neznám řeč, neznám řeč,
Já prý neznám, neznám řeč,
děvuška nevzdělaná.

Já neznám možná liebe schne,
I love you špatně rozumím.
Mne matka jinou naučila:
co v mořích zvedá z lásky vír.
Potupně smál se – pro něj beze slov.
K podmořským koním vraní epilog.

Nebudu líbat falešnou tvář,
jak mohu pomstít plesnivou zář?
Plesnivou zář?
Jak mohu pomstít plesnivou zář?
Jak mohu pomstít plesnivou zář?
Ó marno

© Agadir © 2004-2023, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.