| Jazyková verze: |  | | Česky |
|
| Agadir na Facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Jsme členové Českého centra Mezinárodního PEN klubu |
Jsme členové Sdružení Q |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
finančně podporuje
Státní fond kultury České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 216.73.217.112 |
Přístupy celkem: 63914473
Přístupy dnes: 17679
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | T�et� varov�n�
| |
Slyšel jsem, jak volám ze spánku
(nikdy se nedovím, co jsem volal).
V téžě chvíli, kdy jsem byl vymrštěn z lůžka a vsoukal se do rohu,
zatímco zemětřesení nezadržitelně sílilo.
Vzpoura v útrobách země,
tanec, který nedal se zastavit,
hrom těžký a drtivý.
Nárazy tvrdly a surověly,
zdálo se, že útočí ze všech stran najednou.
Rachot zdí, praskot, zvuk padajících domů.
Nebyl čas cítit,
nebyl čas myslit,
čekat jako v dešti kamení,
poznat, že je to nyni, že je to konec.
Všechno zdálo se, vyšlo jak početní úkol náhle vyřešený,
bez překvapení, bez chyby, vše tak, jak muselo být,
uzavřený kruh. |
| | Zpět |
|
