Úvod
Historie
Členové
AkceNOVINKANOVINKA
FotografieNOVINKANOVINKA
VideoNOVINKANOVINKA
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
AgadirekNOVINKANOVINKA
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
54.227.157.163

Přístupy celkem: 10234012
Přístupy dnes: 2711
© 2004-2019
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Pre TebaPre Teba
Pre Teba
Karel Hynek I.:
Lori mi seděla na klíně… Najednou služka Róza vstala, lekla se, chopila se sklenice s vodou a pila. Já jsem se vždy dříve na ni pozadu díval.

Karel Hynek II.:
Tak se světem v rozepři, se zničeným srdcem nepoznán od nikoho, samoten žil v hluku světa…

Druhá osoba:
Nemilován od žádného a nic nemiluje jako vyhnanec, jenž na pustou se ukryl skálu jejížto neprohledná noc černým závojem ho zahaluje…

Lori:
Komu píšeš, Hynku, tato slova: A nyní se opovažuji Vám zjeviti, co v každém dechu mém se opětuje, čím zraky mé zahořují a co ústa má ostýchají se vyřknouti… že Vás miluji! Tak vroucně miluji, jakž nikdo na světě ještě nemiloval!

Dívka:
Neboť odvrácen od světa, jakož já jsem, jedině k Vám hledím, jedině Vás milovati mohu!…

Karel Hynek I.:
Zlobil jsem se na Lori, že již všechno vím a že ji nemiluji, ona stavěla se, že pláče, aneb plakala; oči měla mokré…

Lori:
Po večeři všichni mimo Rózy odešli… hrál si s mou nohou, sundal punčochu, sedla jsem si na kanape…

Karel Hynek I.:
Sedla si na kanape, zvedla nohy a já jsem se díval…

Karel Hynek II.:
Vy se na něho horšíte skrze jeho řeči, to je ta nemoc jeho… jak sám říká:

První osoba:
To jsou vykřiknutí mého nejstrašnější bolestí sevřeného ducha a kdybyste ve mně patřil, zplakal byste, a ne horšil se nade mnou… Kdo půjde se mnou--- Každé století snad jen jednoho nalezne takového nešťastníka … kdyby jich bylo více, nebyl by Bůh…

Dívka:
Každý člověk by miloval druhého, kdyby mu rozuměl, kdyby v něj mohl nahlédnouti, leč… Vlastně jest každý člověk i uprostřed největšího davu osamělý, poněvadž vždy rozumí jen sobě; co mimo něho jest, jen jej k tomu vede, že sám sobě rozumí.



>> PŮVODNÍ TEXT PÍSNĚ: <<

PRE TEBA:

Elena Horvátová

Klásť slova na papier
čo zo srdca sa derú
ja pokúšam sa tu dnes pre teba
s nádejou bláznivou že pochopíš ma trochu
že neodsúdiš čo tak veľmi chcem ti povedať...

Ja viem že po toľký krát
je také ťažké lásku dať
odpustiť uveriť a tíško zašepkať

"Si moja láska mám ťa rád"

Vždy keď pred tebou stojím
a srdci skrytú lásku mám
keď bolestí sa bojím
a cítim že chceš byť sám

keď moju dušu vlastná pýcha zraní
a prebúdzam sa prázda na svitaní
keď do tmy mlčky kričím tisíckrát
a pýtam sa či vôbec môžeš ma mať rád
keď prosím nebo o kúsok lásky
o vieru a trochu nádeje
vtedy zavriem oči a vidím teba
- krádny sen ktorý na zohreje:
o tom že prídeš - voľný a šťastný
že tvoja tvár sa bude na mňa smiať
nájdeme ostrov vo svete lásky
a Boh nás bude obýmať

A to je koniec tejto básne
ja nemôžem, ti asi viacej dať
človek má sny - a to je krásne!
Možno už budem iba spomínať...

Zpět

© Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.