AGADIR

Vyhledávání:

osoby
akce
projekty
skladby

Agadir na facebooku:

Agadir na Instagramu:

Agadir na Wikipedii:

Kanál RSS:

Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Jsme členové
Sdružení Q

Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:

Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
52.14.157.158

Přístupy celkem: 50048787
Přístupy dnes: 25962

Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší

Podej mi plĂˇĹku a dobĹ™e se dĂvej

Hloubení je podivuhodný lidský úkon. Prosba. Kdybychom hloubili rukama, bylo by to zoufalství. Prsty jsou stvořeny k jinému dílu. Tak, podej mi pláňku a dobře se dívej. V zemi jistá, v mých rukou napjatá. Sadař není otcem těchto stromů. Přihrnu hlínu a mírně přitlačím. Ještě kůl, aby ji nezkřivil vítr. Myslíš si: dítě-strom. Ale dětství stromů je nejspíš v jádrech a peckách. Když vyraší list, je zpečetěno.
Zasadili jsme hrušeň-máslovku. Pomalu odkrokuj a vyhloubíme místo pro další stromek. Než zasadíme třetí, uděláme si pauzu.
Ukážu ti, jak se podělíš o chléb, nemáš-li po ruce nůž. To musíš zespodu nabrat a palcem rozhodnout. Lámání chleba. Co na tom, že jsi už jedl. Chleba můžeš vždycky. Tak.
Šťáva hrušní, to je symfonie. Ale hrát ji budou lesní rohy. Mají konejšivý, zralý a voňavý tón. Je to tón - poutník.
Skutečného poutníka tady neuvidíš. Auta projíždějí hlavně zrána a potom večer.
Tak. Vezmi rýč a odkrokuj. Sám rozhodneš, kde zasadíš další strom. Šest, sedm, osm, devět, deset. Zastav se. Tady.
Pomalu, hlouběj, musíš si být svým dílem jistý. Už zase hlína obrácená k sobě. Už zase nohy po kolena v zemi. Už zase trochu poraněná dlaň.
Podej mi pláňku, zvolna spouštěj dolů. Teď přihrň hlínu a mírně přitlač.

Zpět