| Jazyková verze: |  | | Česky |
|
| Agadir na Facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Jsme členové Českého centra Mezinárodního PEN klubu |
Jsme členové Sdružení Q |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
finančně podporuje
Státní fond kultury České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 216.73.216.169 |
Přístupy celkem: 63932651
Přístupy dnes: 13826
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | Neodv�it se je osudn�
| |
Musím být krásná, tak. A odvahu. Neodvážit se je osudné.
Achašvére, mohu vstoupit? Venku to šílí. Co se stalo s lidmi, že v jejich srdcích převládla zloba? Kde je láska? Achašvére, bojím se být sama. Jsem žena, ne bojovnice. K čemu ti bude vítězství? Vycucá ti duši. Umřeš podivnou smrtí.
Achašvére, vojáci možná budou zabíjet i děti. A matky je budou krýt svými těly a umřou s nimi. To chceš? Zmar a popel?
Achašvére, zahoď zbraně. Svlékněme oba všechno, co nás dělá jinými. Pod tímto sluncem, které pláče s lidmi, buďme jenom mužem a ženou. Anebo zvonem a zvoničkou.
|
| | Zpět |
|
