Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o nás
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
34.232.51.240

Přístupy celkem: 15361723
Přístupy dnes: 6511
© 2004-2020
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
HolubiceHolubice
Holubice
Četl jsem o lovci Gracchovi:
jeho příchod byl ohlašován holubicí na okenní římse.
Přilétla holubice na balkón
a zkoumavě na nás upřela oči
jak velké perly,
červené oči bíle lemované.

Často sem přilétali pro zbytky chleba ztepilí, silní, bělostní racci.
Však holubi nikdy, ti báli se k moři na kratších křídlech.
Měla dlouhý krk a vysokou hruď
hruď zpěvaček.
Holubička bílá jak za sněhu
zdálo se, že se diví a zároveň bojí,
jako by měla závažný úkol, bez hlesu vrtěla hlavou,
jen její krásu jsme viděli a neklid,
pak odlétla, abychom hádali každý jak umí:

Co nám to chtěla vyřídit?
Byla to zpráva, výstraha, výtka?

Toho dne zcela nečekaně jsme dostali k obědu holuba na rožni,
obírali jsme ho s pocitem viny a domnění, že chápeme vše,
ale to nebylo, ach nebylo všechno, co nám ten pták chtěl říci.

Zpět

© Agadir © 2004-2020, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Sledovací čas: 0,0 s