Divadlo hudby a poezie
AGADIR

Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
Ukázky
Vydaná CD
Objednat CD
Napsali o nás
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
Osoby
Akce
Projekty
Skladby
EnglishDeutschFrancais
PolskiespañolItaliano

Jazyková verze:
Česky
Česky

Agadir na Facebooku:
Facebook
Agadir na Instagramu:
Instagram
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové Českého centra Mezinárodního PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
finančně podporuje
Státní fond kultury České republiky

Mediální partneři:

Knihovna Jiřího Mahena

Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
216.73.217.112

Přístupy celkem: 63913197
Přístupy dnes: 16403
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Dob�e se d�vej a d�lej po mn�Dob�e se d�vej a d�lej po mn�
Dob�e se d�vej a d�lej po mn�
Pravou nohou se opři o rýč, zaryj do země a pomalu přehrň hlínu. Tak. Ještě jednou a znovu. Hlína je tmavá a lesklá. Dívej se pozorně a poznáš, jak je pokojná. Nežaluje.
Zaryj staré drny, tady je tráva jako vypůjčená. Kořeny pampelišek se někdy trochu, docela málo chvějí.
Poloshnilé listí padne do rýhy v zemi. Předklon a ztišení. Ano. Ticho je tady odpradávna, tady, v zemi. Stoupni si za mne. Po kolena. Hlína je přilnavá a zdá se bez vůle. Ale ví.
Zeptáš se, co ví, a já ti nemohu odpovědět. Nevím, co ví ona. Pamatuje možná pravěké koně. Otírali se o sebe hřbetem a jejich nohy drnčely ve vysoké trávě jako harfy. Nikdy tě nenapadlo, že dusot koní je vzdálená hudba harf?
Ještě se opři o rýč, zdaleka není dokonáno. Psárka luční se už vydala na pouť chodbami a myslí na hradby. Slunce zapadá tak bezhlase, že ti to přijde líto.
Ještě se opři, tak. Čekal jsi možná podobenství, které ti pomůže ledacos pochopit. Sadař - a neví o nic víc, než vědět má. A proč bych měl vědět víc? Někdy si sednu, svačím a dívám se na letící mraky. Taky tu bývá hodně včel.
Léto je někdy mstivé a podzim falešný.
Hlína se tě neprosí o nic. Často pracuji s rýčem a potom svačím. Vezmu si chléb rukama od hlíny. Chuť míchaných staletí. Roky mi praskají v rukách. Čas hopsá, poskakuje, skáče, tančí, kulhá, dobíhá, klopýtá. Máš čas vepsaný ve dlaních, kterými si ulomíš kus chleba.

Zpět

© Agadir © 2004-2026, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.