| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 3.144.252.153 |
Přístupy celkem: 40381707
Přístupy dnes: 3215
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | Cestou
| |
První osoba:
Žádný po ní nekráčí, v celé krajině žádný - jako by v šírém světě jediná dívčina či snad matka pozůstavši osamělou měla putovati cestou.
Dívka:
V celém obraze není ani jediného bytu lidského, ani jediného zvířete, ani známka života.
Karel Hynek I.:
Lori byla se mnou u tohoto obrazu, pak jsme šli, já, Lori a Sabina ku Praze. Já jsem žertoval, že si ji nevezmu. Uvečer jsme byli u nich doma. Otec a matka šli na kafé. Lori lehla si na kanape…
Karel Hynek II.:
20. září šel dolů do kostela. Lori však nebyla hned hotova, odešel. Pak stál před kostelem a když vyšedši viděla, že nejde za nimi, šla s otcem a matkou k němu.
Karel Hynek I.:
Odpoledne jsem Lori chtěl. Lori nechtěla. Juž oblíkla šaty, bála se však ustavičně, že budu mrzutý.
Lori:
Potom jsem se přece svlíkla a lehli jsme si u kamen, aby na nás nikdo nepřišel.
Karel Hynek I.:
Stáhl jsem klíč.
Lori:
… svlíkal mne ze šatů. Vyzvedl mi sukně a díval se na mne popředu, po straně i pozadu. Líbal na stehna… |
| | Zpět |
|
