Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o nás
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
34.232.51.240

Přístupy celkem: 15360277
Přístupy dnes: 5065
© 2004-2020
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Člověk člověkuČlověk člověku
Člověk člověku
Zmateně bloudící lidé se spojovali v hloučky, shromažďovali se kolem nábřežní třídy, hledali v sobě útočiště a splývali v lidský dav.
Jako nejjistější oporu hledali lidé holou zem s volným prostorem nad sebou, člověk byl člověku útěchou, znovu v něm procitly zákony stáda.
Nebylo kam utéci mezi svahy a pahorky, kde půda a zdi mohly hned ujíždět, kde se kamenné bloky mohly hned válet,
nejlépe zůstat v té lidské rodině, jazyk nejazyk, rasa nerasa, a mlčenlivě čekat, tělo na těle ve tmě pod hvězdami.
Jen co se rozední, ne-li dříve, přijde pomoc ze všech stran, všechny nás odvezou, jenom co bude ráno.
Pro mnohé, mnohé už nikdy nebude ráno, usnuli v noci mrtvých, zůstanou ve tmě katastrofy.

Zpět

© Agadir © 2004-2020, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Sledovací čas: 0,0 s