Agadir na facebooku: | |
Agadir na Instagramu: | |
Agadir na Wikipedii: | |
Kanál RSS: | |
Pořady z cyklu "Agadir: Na strunách naděje" jsou konány za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky |
Mediální partneři:
Přihlášený uživatel: | žádný |
Vaše IP adresa: | 18.97.9.171 |
Přístupy celkem: 46894376 Přístupy dnes: 2913 © 2004-2024 Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D. Optimalizováno pro rozlišení: 1280x720 a vyšší
|
| BUDOUCNOST I
| |
| 2006 | Autor textu: Milena Fucimanová | Projekt: Profesor |
|
|
Bylo hráno: | Počet uvedení: 0
|
| Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
M: Přemýšlela jsem o nás, o tobě. Jsi schopný, schopnější než kdekdo jiný. V dřívějších dobách to byl důvod pro vavříny. Dnes už se muži dekorují jinak.
P: Nerozumím. Chci se ti s něčím svěřit.
M: To nespěchá. Jen se nad sebou zamysli! Co dělá sexy muže? Prýmky, frčky, epolety. Na uniformu každá ženská letí. Ostatně tys mě inspiroval s tím tvým blouzněním o tajemství skrytém v zeleni.
P: Armáda? Bezhlaví rytíři? To má být vtip? Směje se
M: Vážně. Ty bys to vymyslel líp, když jde o rodinu? O děti především?
P: Pro koho myslíš, že pracuju? Pro koho provádím výzkumy? Pro cizí svět? Copak ne pro nás?
M: Ty Edisone. Mám dost tvých věčných rozletů, tvé naivity…
P: Mé naivity…
M: Právě. Skoro se toho slova štítím. A ty si v tom hovíš jako černý čáp. Kdysi mi připadala tvá neuvěřitelná nezručnost roztomilá a ráda jsem se jí smála. Ale dnes je to k nevydržení. Měl bys být zodpovědný.
P: Ale já jsem vědec, zkoumám, hledám… Tady neplatí má dáti – dal.
M: Dej na mě. Mysli na budoucnost.
P: Na nic jiného nemyslím. Věda je přece… Odmlčí se. Ale nemohu sloužit svému stáří.
Začne zpívat
Nemám čas sloužit svému stáří.
Spěchám, ať se můj cíl zdaří.
Rozloučím se s čistou tváří
jako hvězda s jasnou září
v bezejmenném kalendáři.
Anděl co má zlaté peří
naše skutky pevně měří.
Nabídne je jenom lháři?
A sny zamkne v starém snáři?
Nebo roztaví je skláři?
Nemám čas sloužit svému stáří.
Spěchám ať se můj cíl zdaří.
M: Dej s tím pokoj. Tvé křídla a rodina – to nejde dohromady. Říkám to vlastně nerada, ale musí to být: místo laboratoře – armáda. Konečně máš možnost ukázat, jestli jsi zodpovědný.
P: Dřív jsi tak nemluvila.
M: Neměli jsme děti. Za všechno se platí – a ne ledačím.
P: Co bude se mnou, až takto zaplatím?
|
|
|