Úvod
Historie
Členové
AkceNOVINKANOVINKA
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o nás
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
3.209.80.87

Přístupy celkem: 11298902
Přístupy dnes: 3148
© 2004-2019
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
ProcházkaPROCHÁZKA
Procházka
Profesor
2006
Autor textu: Milena Fucimanová
Projekt: Profesor
milena

Bylo hráno:
Počet uvedení: 0
Bude hráno:
Počet uvedení: 0

M: Jen se podívej, jak je tady krásně. Chtěla bych tu bydlet. Děti by mohly být celý den v zahradě. Jen si představ – okna dokořán, tolik vůní… co říkáš?
P: Je to pěkné. Pěkný sen. Nechci ti pošlapat sny, ale my nikdy…
M: Ale nech toho. Pod okny bych měla kytky. Za okny také. A záclonky jen takové vzdušné, nadýchané. Viděla jsem je v obchodě, hotová pohádka… Na zahradě by byla taková veliká houpačka. Pro děti i dospělé.
P: Houpačka? Myslíš houpací síť mezi stromy?
M: Myslím dřevěnou houpačku. Dvě sedátka naproti sobě. Vždycky jsem o takové snila. Jako děcko – a vidíš, sním dosud.
P: Pokud vím, lidé chtějí mít na zahradě spíš bazény. A možná i golfové hřiště…
M: To nemusím.
P: směje se Tak to jsem rád.
M: směje se Ale ten dům a zahrada a všechno voňavé a rozkvetlé kolem.
P: nadšeně A spousty stromů a keřů a taky lavička, kde bychom mohli spolu večer sedět, pít víno a povídat si. Jenže… odmlčí se Kdybych měl kouzelný proutek….
M: Kdybys chodil na ryby a chytil zlatou rybku, já vím, to by se nám splnila všechna přání. Ale uznej, já přece nechci nic víc než…
P: …než vlastní dům a v něm stůl a mnoho květin kolem…
M: Chci toho moc? Tamhle je malinká hospůdka, pojď, sedneme si. Mám žízeň.
P: Dobrý nápad. Taková procházka potřebuje i posezení.
M: Snad nejsi unavený! Nebo je z tebe už omšelý stařec?
P: Kde vidíš omšelého starce? Jsem plný sil a elánu a chuti! Pojď, něco si dáme a já ti povím, jaký nápad už několik dní nosím v hlavě.
M: Nápad? Čeho se týká? Nás?
P: No, vlastně ano. Ano! Nebo máš pocit, že zapomínám, že mám vás a že všichni patříme k sobě? Ty, já, naše děti. Je to takový skvělý nápad, myšlenka s formami a barvami a vztazích mezi nimi….
M: Pojď, je tu pěkný stín. A čisto. Vyvětráno, tak to mám ráda… Pěkné místečko, že? Na takových místech bývám ráda dojata. Navazuje zpěvem.

© Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.