Agadir na facebooku: | |
Agadir na Instagramu: | |
Agadir na Wikipedii: | |
Kanál RSS: | |
Pořady z cyklu "Agadir: Na strunách naděje" jsou konány za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky |
Mediální partneři:
Přihlášený uživatel: | žádný |
Vaše IP adresa: | 3.238.202.29 |
Přístupy celkem: 45917933 Přístupy dnes: 1066 © 2004-2024 Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D. Optimalizováno pro rozlišení: 1280x720 a vyšší
|
| PROCHÁZKA
| |
| 2006 | Autor textu: Milena Fucimanová | Projekt: Profesor |
|
|
Bylo hráno: | Počet uvedení: 0
|
| Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
M: Jen se podívej, jak je tady krásně. Chtěla bych tu bydlet. Děti by mohly být celý den v zahradě. Jen si představ – okna dokořán, tolik vůní… co říkáš?
P: Je to pěkné. Pěkný sen. Nechci ti pošlapat sny, ale my nikdy…
M: Ale nech toho. Pod okny bych měla kytky. Za okny také. A záclonky jen takové vzdušné, nadýchané. Viděla jsem je v obchodě, hotová pohádka… Na zahradě by byla taková veliká houpačka. Pro děti i dospělé.
P: Houpačka? Myslíš houpací síť mezi stromy?
M: Myslím dřevěnou houpačku. Dvě sedátka naproti sobě. Vždycky jsem o takové snila. Jako děcko – a vidíš, sním dosud.
P: Pokud vím, lidé chtějí mít na zahradě spíš bazény. A možná i golfové hřiště…
M: To nemusím.
P: směje se Tak to jsem rád.
M: směje se Ale ten dům a zahrada a všechno voňavé a rozkvetlé kolem.
P: nadšeně A spousty stromů a keřů a taky lavička, kde bychom mohli spolu večer sedět, pít víno a povídat si. Jenže… odmlčí se Kdybych měl kouzelný proutek….
M: Kdybys chodil na ryby a chytil zlatou rybku, já vím, to by se nám splnila všechna přání. Ale uznej, já přece nechci nic víc než…
P: …než vlastní dům a v něm stůl a mnoho květin kolem…
M: Chci toho moc? Tamhle je malinká hospůdka, pojď, sedneme si. Mám žízeň.
P: Dobrý nápad. Taková procházka potřebuje i posezení.
M: Snad nejsi unavený! Nebo je z tebe už omšelý stařec?
P: Kde vidíš omšelého starce? Jsem plný sil a elánu a chuti! Pojď, něco si dáme a já ti povím, jaký nápad už několik dní nosím v hlavě.
M: Nápad? Čeho se týká? Nás?
P: No, vlastně ano. Ano! Nebo máš pocit, že zapomínám, že mám vás a že všichni patříme k sobě? Ty, já, naše děti. Je to takový skvělý nápad, myšlenka s formami a barvami a vztazích mezi nimi….
M: Pojď, je tu pěkný stín. A čisto. Vyvětráno, tak to mám ráda… Pěkné místečko, že? Na takových místech bývám ráda dojata. Navazuje zpěvem.
|
|
|