Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
UkázkyNOVINKANOVINKA
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
AgadirekNOVINKANOVINKA
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
18.206.194.83

Přístupy celkem: 11008688
Přístupy dnes: 6779
© 2004-2019
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Starý ořešák radíSTARÝ OŘEŠÁK RADÍ
Starý ořešák radí
Pět oříšků pro Popelku
1999
Autor textu: Milena Fucimanová
Projekt: Pět oříšků pro Popelku
Velikost MP3: 3,6 MB
Délka: 3:43
milena
 (mp3)

Bylo hráno:
Počet uvedení: 7
16. 11. 2000 Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec, BrnoPět oříšků pro Popelku
14. 11. 2000 Církevní střední zdravotnická škola, Opletalova 6, BrnoPět oříšků pro Popelku
4. 11. 2000 Biskupské gymnázium, Barvičova 85, BrnoPět oříšků pro Popelku
24. 10. 2000 Církevní studentský domov PETRINUMPět oříšků pro Popelku
23. 10. 2000 Mládež CB, Kounicova 15, BrnoPět oříšků pro Popelku
14. 6. 2000 Knihovna Jiřího Mahena, Lány 3Pět oříšků pro Popelku
5. 6. 2000 Dům U svaré rodinyPět oříšků pro Popelku
Bude hráno:
Počet uvedení: 0

Starý ořešák
Slyším skrze větve a je mi z těch slibů červivo. Jsem starý Ořešák, nejsem děd Vševěd. Ale něco vím a než mě porazí a udělají z mého kmene lavice a stůl, řeknu vám, slečny, tajemství. Vyberte si z těch nabídek, kterou chcete. Řeči se valí a řeky plynou. Vítr si píská a láme haluze. Tak bylo, je a bude.
Máte svou hlavu a ta je do větru a potřebuje zachytit. Zachytí o korunu, koruna hlavu pěkně zformuje. Budete královnami a budete mít rozum v kruhu. Každému, co chce. Moje koruna není z ryzího zlata, je plná mízy a ta se obnovuje.
Nejsem tak hloupý, abych se vydával za krále. Nejsem tak prázdný, abych tvrdil, že kdejaká veverka je moje dílo. Nejsem ani tak pyšný, abych si myslel, že moje ořechy udělají z ošatky hodovní korýtko. Tak tedy:
Ať vymyslíš, co vymyslíš, spěchej pomalu. Cesta je dlouhá a má své krtince. První rada zní: nekopej do nich, zbortíš někomu trůnní sál. Druhá rada zní: nepřekračuj tři překřížená stébla bez zvážení. Je to totiž směrovka a kdo není zahleděný sám do sebe, ví, co znamená. A třetí rada: putovní hůl má nejen dva konce, ale i dva začátky. Ale to je dnes jasné i turecké rohoži. Tak se mějte, slečny Popelavé, Popelírové, Popelovičové i jinak zapopelené. Vykročte s plnou nádrží a cestou zajděte aspoň občas do jetele. Pro čtyřlístek? Ale co vás napadá! To bych vám radil jako za mlada. Mé staré zuby kously do štěstí a poznaly, že je to blaf. Tak se mou řečí, slečinko první, druhá, třeba stotisící, neotrav. Já s žádnou nemohu, ale mám ještě jednu radu. Skloňte se a pošimrejte mi kořeny. Svědí je přesně to, co každého: bez nich to nejde, ale hlína na nich píše jinou kroniku.
Myslíš, že odevzdaně mlčí? Ale ne! zvolily jenom jinou taktiku. A ta se obejde i bez křiku.
Jak příběh skončí? Všelijak, jak známo. Ořešák dostane od médií vynadáno. Ale ne, dostane nabídku a bude nad ní tři sta roků dumat: Zda by měl nechat svoje listy pozlatit či pochromovat.
Počasí totiž bude nejisté.

© Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.