Úvod
Historie
Členové
Akce
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
54.163.20.123

Přístupy celkem: 9919237
Přístupy dnes: 4067
© 2004-2019
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Podej mi pláňku a dobře se dívejPODEJ MI PLÁŇKU A DOBŘE SE DÍVEJ
Podej mi pláňku a dobře se dívej
Šmejd v alobalu
1999
Autor textu: Milena Fucimanová
Projekt: Šmejd v alobalu
milena

Bylo hráno:
Počet uvedení: 4
15. 6. 1999 Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec, BrnoŠmejd v alobalu
21. 5. 1999 Kulturní dům ŽidlochoviceŠmejd v alobalu
14. 5. 1999 Valašské Klobouky, malý sál kulturního domu KlobučanŠmejd v alobalu
7. 5. 1999 Kostel svatého Václava, BřeclavŠmejd v alobalu
Bude hráno:
Počet uvedení: 0

Hloubení je podivuhodný lidský úkon. Prosba. Kdybychom hloubili rukama, bylo by to zoufalství. Prsty jsou stvořeny k jinému dílu. Tak, podej mi pláňku a dobře se dívej. V zemi jistá, v mých rukou napjatá. Sadař není otcem těchto stromů. Přihrnu hlínu a mírně přitlačím. Ještě kůl, aby ji nezkřivil vítr. Myslíš si: dítě-strom. Ale dětství stromů je nejspíš v jádrech a peckách. Když vyraší list, je zpečetěno.
Zasadili jsme hrušeň-máslovku. Pomalu odkrokuj a vyhloubíme místo pro další stromek. Než zasadíme třetí, uděláme si pauzu.
Ukážu ti, jak se podělíš o chléb, nemáš-li po ruce nůž. To musíš zespodu nabrat a palcem rozhodnout. Lámání chleba. Co na tom, že jsi už jedl. Chleba můžeš vždycky. Tak.
Šťáva hrušní, to je symfonie. Ale hrát ji budou lesní rohy. Mají konejšivý, zralý a voňavý tón. Je to tón - poutník.
Skutečného poutníka tady neuvidíš. Auta projíždějí hlavně zrána a potom večer.
Tak. Vezmi rýč a odkrokuj. Sám rozhodneš, kde zasadíš další strom. Šest, sedm, osm, devět, deset. Zastav se. Tady.
Pomalu, hlouběj, musíš si být svým dílem jistý. Už zase hlína obrácená k sobě. Už zase nohy po kolena v zemi. Už zase trochu poraněná dlaň.
Podej mi pláňku, zvolna spouštěj dolů. Teď přihrň hlínu a mírně přitlač.

© Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.