| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 18.117.196.217 |
Přístupy celkem: 40503064
Přístupy dnes: 4022
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | PODEJ MI PLÁŇKU A DOBŘE SE DÍVEJ
| |
| | Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
Hloubení je podivuhodný lidský úkon. Prosba. Kdybychom hloubili rukama, bylo by to zoufalství. Prsty jsou stvořeny k jinému dílu. Tak, podej mi pláňku a dobře se dívej. V zemi jistá, v mých rukou napjatá. Sadař není otcem těchto stromů. Přihrnu hlínu a mírně přitlačím. Ještě kůl, aby ji nezkřivil vítr. Myslíš si: dítě-strom. Ale dětství stromů je nejspíš v jádrech a peckách. Když vyraší list, je zpečetěno.
Zasadili jsme hrušeň-máslovku. Pomalu odkrokuj a vyhloubíme místo pro další stromek. Než zasadíme třetí, uděláme si pauzu.
Ukážu ti, jak se podělíš o chléb, nemáš-li po ruce nůž. To musíš zespodu nabrat a palcem rozhodnout. Lámání chleba. Co na tom, že jsi už jedl. Chleba můžeš vždycky. Tak.
Šťáva hrušní, to je symfonie. Ale hrát ji budou lesní rohy. Mají konejšivý, zralý a voňavý tón. Je to tón - poutník.
Skutečného poutníka tady neuvidíš. Auta projíždějí hlavně zrána a potom večer.
Tak. Vezmi rýč a odkrokuj. Sám rozhodneš, kde zasadíš další strom. Šest, sedm, osm, devět, deset. Zastav se. Tady.
Pomalu, hlouběj, musíš si být svým dílem jistý. Už zase hlína obrácená k sobě. Už zase nohy po kolena v zemi. Už zase trochu poraněná dlaň.
Podej mi pláňku, zvolna spouštěj dolů. Teď přihrň hlínu a mírně přitlač.
|
|
|
