Úvod
Historie
Členové
Akce
FotografieNOVINKANOVINKA
Video
Ukázky
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Instagramu:
Instagram
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
54.163.62.42

Přístupy celkem: 39939402
Přístupy dnes: 10151
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Výstup prvníVÝSTUP PRVNÍ
Výstup první
Šmejd v alobalu
1999
Autor textu: Milena Fucimanová
Projekt: Šmejd v alobalu
milena

Bylo hráno:
Počet uvedení: 4
15. 6. 1999 Masarykův onkologický ústav, Žlutý kopec, BrnoŠmejd v alobalu
21. 5. 1999 Kulturní dům ŽidlochoviceŠmejd v alobalu
14. 5. 1999 Valašské Klobouky, malý sál kulturního domu KlobučanŠmejd v alobalu
7. 5. 1999 Kostel svatého Václava, BřeclavŠmejd v alobalu
Bude hráno:
Počet uvedení: 0

L:
Je ráno bože už sedm hodin stojím tu a jmenuji se Jan
a ze všeho nejvíc se mi chce pískat jednu písničku
jenže neumím pískat a nevím ani o jakou písničku jde
Už mlčím řekla ryba a já jsem ji odměnil chlebem
Život chrčí a osahává paty anděla
a já se celou dobu jmenuji Jan a mám toho jména plné zuby a
znám bílé schodiště nahoru dolů jakpak jinak
až peří lítá a
kdyby bylo po mém
přivedl bych Hamleta na olympijskou dráhu a řekl TEĎ
a on by nemohl přemýšlet o smrti když je vystartováno
no právě
dívkám stejně nevoní když přemýšlíte opřeni o knížku
dají si raději mečem zkrátit vlasy a jedem fofrem
Marťani si nás už zakreslí jako pytle zauzlované
ale z jistého úhlu vypadáme jako vybičované mraky
jen kápnout
jen se vyždímat bylo by z čeho i proč
Prý čtrnáctero zastavení to je neskutečné
ani jediné už neubrzdím
znáte to že
A ona si jde s tou černou slepicí
a jistě jste uhodli že tu na ni čekám
A:
Ze všeho nejvíc by mi slušel páv
jeden mi říkal
že noc je bytost čichající k ráně
sama vystavená mlsným jazykům
a ptal se poťouchle jako to pávi znají
Nikdy sis nelízla?
Neprovokuj páve
Mají tu kádě plné šupin
a schody plné ryb
Tohleto má být báseň což poznáte že mluví do zdi
jinak řečeno tento dne je šmejd v alobalu
Nikdy mi nepatřilo ani kousek páva
Ale deprese v tuto hodinu a v tento den má poněkud jiný řád
Nesu si černou slepici jmenuje se Kokoška a já jsem Běla
a trápím se protože hradům škodí letadla
a kdo tomu nevěří
toho smích přejde až mu hlavu sejme
ten a ten
ještě že mi rozumíš aspoň se tak tváříš

© Agadir © 2004-2023, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.