Agadir na facebooku: | |
Agadir na Instagramu: | |
Agadir na Wikipedii: | |
Kanál RSS: | |
Pořady z cyklu "Agadir: Na strunách naděje" jsou konány za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky |
Mediální partneři:
Přihlášený uživatel: | žádný |
Vaše IP adresa: | 35.173.48.18 |
Přístupy celkem: 45396259 Přístupy dnes: 14422 © 2004-2024 Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D. Optimalizováno pro rozlišení: 1280x720 a vyšší
|
| VÝSTUP DRUHÝ
| |
| 1998 | Autor textu: Milena Fucimanová | Projekt: Studna |
|
|
| Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
B:
Prý jenom voda nezná čas
a prostorem se pohybuje po svém
Břeh ani neví že s ním voda hraje fanfáry
Lu:
Do toho všeho někdy spadne měsíc
když upil víc než zdrávo
B:
Pak slouží vodě jako číše
jako roh hojnosti
jak šašek
pomlka
Je možné aby byla voda vyslyšena?
pomlka
Dosáhneš vodě na tepnu?
A na co se jí zeptáš?
Lu:
Jestli si vzpomíná na vyschlá koryta
B:
A pak?
Lu:
Jestli ji nebolí déšť
B:
A dál?
Lu:
Na vdovu potopu potopu vdovu
B:
Tak na co pijeme studnaři?
Na lehkost hlubin?
Nebo jen tak - pro nebe pro sebe pro chvíli pro příště?
Napijí se
Lu:
Podzemní voda se s vámi nedá do řeči
dokud ji nepřinesete od švadlenky šátek
Vysloví přání a pošle vás na cestu
B:
Divokou cestu řekami z kamení
Lu:
Tak na co pijeme studnaři?
Na lehkost hlubin?
Na šupiny ryb?
Na ty cesty řekami z kamení?
B:
Co se ptáš když pro sebe už víš
Lu:
Je něco co nevím
Stín stromu padá na vodu a nevím kdo se chvěje víc
B:
Po paty ve vodě
jsi volán na hostinu
jsi volán bezhlavě a neodvolatelně
Kde jsi ?
Lu:
Po paty ve vodě zezdola viděný dopola vypitý dopola dolitý
B:
Tak na radost
Ať raší pramen jako strom
Květ jako úl
a mízy vod i kmenů jsou střelené
zrovna jak lidé
(aspoň někteří)
Lu:
Představ si břeh a na něm nahá těla
kelímky plné vos a uleptaných znaků
B:
Někdo se zvedne a hledí vytřeštěně
do očí mořské panně
mokré a zelené
Lu:
Ostatní spí a předou představy
B:
Mořská panna píše na vodu:
Ponoř mě do studny v moři už všechno znám
A tak ji vezmeš mokrou a dozelena
a zažiješ první flám
ve studni bez vína
upíjíš z vlasů té mokrozelené
a víš už dopředu že ti to nikdo neuvěří
|
|
|