| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 18.97.9.172 |
Přístupy celkem: 48012958
Přístupy dnes: 2130
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | PROLOG
| |
| | Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
Vypravěč:
Slavné ticho panovalo na hřbitově, jaké jen v temné, úzké úžlabině, kdy člověk klesne v chladnou smrti náruč. Slunce zacházelo, poslední trávou blízkých pahorků posílaje na hroby papršlky, když domů odcházeje spatřím jednoho z řádu bratrů kapucínů. Černá brada vyvyšovala hrůznost bledých líc a oči černé zhluboka doutnaly. Slavné ticho panovalo. Nedaleko mě před nově navršeným hrobem stane státi, stíraje si slzu z oka za malou chvíli patří k nebi a klekna u hrobu hlasitě se modlí.Jda okolo něj slyším, že se modlí z Jeremiáše proroka.
První osoba:
Neplačte mrtvého, aniž jej litujte, ale ustavičně plačte nad příčinou toho, kterýž odchází; neb se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil. Když vyjde z vlasti, nenavrátí se více; ale tam v tom místě, kamž jej zastěhuji, zemře a země této neuzří více.
Druhá osoba:
Slavné ticho panovalo na hřbitově. Slunce zacházelo, poslední trávou blízkých pahorků posílaje na hroby papršlky… A země této neuzří více. |
|
|
