Agadir na facebooku: | |
Agadir na Instagramu: | |
Agadir na Wikipedii: | |
Kanál RSS: | |
Pořady z cyklu "Agadir: Na strunách naděje" jsou konány za finanční podpory Státního fondu kultury České republiky |
Mediální partneři:
Přihlášený uživatel: | žádný |
Vaše IP adresa: | 35.171.164.77 |
Přístupy celkem: 45332466 Přístupy dnes: 8093 © 2004-2024 Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D. Optimalizováno pro rozlišení: 1280x720 a vyšší
|
| VIDINO SLADKÁ, PŘESLADKÁ
| |
| srpen 2006 | Autor hudby: Antonín Dvořák, Ondřej Fuciman | Autor textu: Jaroslav Kvapil, Milena Fucimanová | Projekt: Rusalka | Velikost MP3: 4,6 MB | Délka: 4:47 |
|
|
Bylo hráno: | Počet uvedení: 0
|
| Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
Verze A (Jaroslav Kvapil) |
Verze B (Milena Fucimanová) |
Princ:
Vstoupí. Posadí se.
Rusalka:
Objeví se v pozadí.
Princ:
Vidino divná, přesladká,
jsi-li ty člověk nebo pohádka?
Přišla jsi chránit vzácné zvěři,
kterou jsem zahléd‘ v lesa šeři?
Anebo sama, jak vstříc mi jdeš,
kořistí lovcovou býti chceš?
Rusalka:
Vztáhne k princi ruce.
Princ:
Svírá ti ústa tajemství,
či navždy jazyk tvůj ztich‘?
Něma-li ústa tvá, Bůh to ví,
vylíbám odpověď z nich!
Co v srdci tvém jest ukryto?
Máš-li mne ráda, zjev mi to!
Zjev mi to! Zjev mi to!
Rusalka:
Padne princi do náručí.
Vodník: hudební téma
Princ:
Vím, že jsi kouzlo, které mine
a rozplyne se v mlžný rej.
Leč dokud čas náš neuplyne,
ó pohádko má, neprchej!
Tys hvězdička zlatá v noc temnou,
pohádko má, pojď se mnou!
Pojď se mnou! Pojď se mnou!
Pohádko má!
Odcházejí.
|
Princ:
Vstoupí. Posadí se.
Rusalka:
Objeví se v pozadí.
Princ:
Vidino divná, přesladká,
jsi-li ty člověk, nebo pohádka?
Četl jsem báji z bájné knihy,
že jsem vás pozval dostihy
Odpusťte řeči, jsou míň než dech.
Vítám vás s radostí v Úvalech.
Rusalka:
Vztáhne k princi ruce.
Princ:
Svádím tě? Úsměv těšivý
pozvedni jako svůj meč.
Nechci se vtírat, máš, Bůh to ví,
z překrásných pohledů řeč.
Co nechceš říct, je ukryto.
Máš-li mne ráda, zjev mi to.
Zjev mi to! Zjev mi to!
Rusalka:
Padne princi do náručí.
Vodník: hudební téma
Princ:
Vím, že jsem blázen, který žije
tak nedotčeně v planých snech.
Povinnost zlá mě obklopuje,
mám, pohádko má, v srdci hněv.
Tys korouhev světlá nade mnou,
pohádko má, pojď se mnou!
Pojď se mnou! Pojď se mnou!
Pohádko má!
Odcházejí.
|
| |
|
|