| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 18.118.12.101 |
Přístupy celkem: 40523926
Přístupy dnes: 437
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | Sen
| |
Karel Hynek I.:
Lori! Lori!
Odpusť Ti Bůh, jestli mne klameš! Odpusť jí Bůh, jestli mne klame. Já ji neopustím, jestli mne jen miluje, a to se zdá, vždyť bych si i kurvu vzal, kdybych věděl, že mne má ráda; či je snad zvyklá snášet, a chce jen aby si ji vzal – Bůh mne posilň.
Lori:
Včera jsem mu pravila, že nechci do divadla. Že jest mi smutno.
Karel Hynek I.:
Dnes jsem měl podivný sen; zdá se mi, že je toho příčinou čtení lorda Byrona, Mickiewicze a zříceniny bezdězské.
Karel Hynek II.:
Bůh vás chraň takových snů; jediný účinkuje snad na celé živobytí.
Karel Hynek I.:
S touhy plným srdcem vstoupil jsem do světa, v naději, že zlaté sny prvního svého mladiství v něm uskutečněny naleznu, byl bych jej celý v náruč obejmul; ale běda, záhy se opona strhla, a já spatřil, že jsem zklamán…
Dívka:
Chtěl květinu utrhnouti na nivě lunojasné, ale jako ledochladná slza skropila rosa noční žoucí ruku jeho; skloniv se k růži obdivuje krásu její, spatřil ji z hrobu vykvítati. |
| | Zpět |
|
