| Jazyková verze: |  | | Česky |
|
| Agadir na Facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Jsme členové Českého centra Mezinárodního PEN klubu |
Jsme členové Sdružení Q |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
finančně podporuje
Státní fond kultury České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 216.73.217.112 |
Přístupy celkem: 63908533
Přístupy dnes: 11739
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | Prvn� varov�n�
| |
První varování bylo jak hra dítěte, bezvýznamný otřes.
Jako by projel nákladní vůz,
jako by se zachvěly ve větru stromy.
Na podnosech se rozbilo sklo.
Pijáci v barech se s převahou smáli: A přece se točí!
Citovali vtipálkové (někteří snad přímo latinsky).
Ještě se mohla natřásat stará dobrá zem,
předvádět se.
To bylo v půli dne.
K hodině dvanácté, kdy jistota člověka dospívá k vrcholu.
Večer by jasný a napohled bez šalby,
třídenní srp měsíce skláněl se k obzoru.
Moře tak klidné, jak dlouho už nebylo,
vedro se zmírnilo,
letadla přestala burácet nebem
a uložila se k nočnímu spánku.
Usnul jsem napravém boku a lehké vlnky se rozplynuly. |
| | Zpět |
|
