Divadlo hudby a poezie
AGADIR

Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
Ukázky
Vydaná CD
Objednat CD
Napsali o nás
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
Agadirek
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
Osoby
Akce
Projekty
Skladby
EnglishDeutschFrancais
PolskiespañolItaliano

Jazyková verze:
Česky
Česky

Agadir na Facebooku:
Facebook
Agadir na Instagramu:
Instagram
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové Českého centra Mezinárodního PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
finančně podporuje
Státní fond kultury České republiky

Mediální partneři:

Knihovna Jiřího Mahena

Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
216.73.216.252

Přístupy celkem: 63731771
Přístupy dnes: 682
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Až čekat nebudešAŽ ČEKAT NEBUDEŠ
Až čekat nebudeš
Profesor
2006
Autor textu: Milena Fucimanová
Projekt: Profesor
milena

Bylo hráno:
Počet představení: 0
Bude hráno:
Počet představení: 0

P: Až čekat nebudeš…?
M: Jsme – já i tvé děti – jenom lidé, ke kterým si chodíš odpočinout, nabrat sílu, nabrat energii, kterou vyplýtváš na své pole posedlosti. Na své brázdy hvězdné. Já taky zaryju a prokopu se ven. I s dětmi.
P: Ven?
M: Ano ven. Pryč. Ty máš křídla a stále se vznášíš v oblacích své posedlosti.
P: Mám-li já křídla, ty máš perutě.
M: Jdi, prosím tě. Nevznáším se jako ty. Já chodím po zemi. I naše děti. Přesně to je učím.
P: Ale člověk je přece vždy o něco víc…
M: Než živitel? Máš mladé, snášej do hnízda!
P: Chci jim dát nový zákon, aby nežili, jak často kolem sebe vidím, den za dnem lapeni mamonem anebo bezduše.
M: Ty jsi mi spasitel! Díváš se do mlhovin teď pro změnu zelených jak brčál a přítomnost ti hnije pod nohama, že neuděláš ani deset kroků ode zdi ke zdi, od okna k vratům…
P: Jde přece o vykročení!
M: Jen o vykročení? Odkud chceš vykročit, když ani jedny dveře nejsou pevně v pantech. Klekni si, namaž je, aby nevrzaly.
P: Nech dveře vrzat. Základní otázka je ve vykročení. V tom překročení stínu. Jak by si mě jednou děti mohly vážit, kdybych se zaryl jako krtek do země?
Začne zpívat
Nemám čas sloužit svému stáří.
Spěchám, ať se můj cíl zdaří.
Rozloučím se s čistou tváří
jako hvězda s jasnou září
v bezejmenném kalendáři.
Anděl co má zlaté peří
naše skutky pevně měří.
Nabídne je jenom lháři?
A sny zamkne v starém snáři?
Nebo roztaví je skláři?
Nemám čas sloužit svému stáří.
Spěchám ať se můj cíl zdaří.
M: Tak si jdi za bludičkou. Ale beze mne. A ve svém zájmu hleď, ať ti z hlavy vyšumí s vínem i to ostatní, co tě omamuje.

© Agadir © 2004-2026, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.