| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 18.191.254.0 |
Přístupy celkem: 40431352
Přístupy dnes: 1636
© 2004-2023
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | DOBŘE SE DÍVEJ A DĚLEJ PO MNĚ
| |
| | Bude hráno: | Počet uvedení: 0
|
|
Pravou nohou se opři o rýč, zaryj do země a pomalu přehrň hlínu. Tak. Ještě jednou a znovu. Hlína je tmavá a lesklá. Dívej se pozorně a poznáš, jak je pokojná. Nežaluje.
Zaryj staré drny, tady je tráva jako vypůjčená. Kořeny pampelišek se někdy trochu, docela málo chvějí.
Poloshnilé listí padne do rýhy v zemi. Předklon a ztišení. Ano. Ticho je tady odpradávna, tady, v zemi. Stoupni si za mne. Po kolena. Hlína je přilnavá a zdá se bez vůle. Ale ví.
Zeptáš se, co ví, a já ti nemohu odpovědět. Nevím, co ví ona. Pamatuje možná pravěké koně. Otírali se o sebe hřbetem a jejich nohy drnčely ve vysoké trávě jako harfy. Nikdy tě nenapadlo, že dusot koní je vzdálená hudba harf?
Ještě se opři o rýč, zdaleka není dokonáno. Psárka luční se už vydala na pouť chodbami a myslí na hradby. Slunce zapadá tak bezhlase, že ti to přijde líto.
Ještě se opři, tak. Čekal jsi možná podobenství, které ti pomůže ledacos pochopit. Sadař - a neví o nic víc, než vědět má. A proč bych měl vědět víc? Někdy si sednu, svačím a dívám se na letící mraky. Taky tu bývá hodně včel.
Léto je někdy mstivé a podzim falešný.
Hlína se tě neprosí o nic. Často pracuji s rýčem a potom svačím. Vezmu si chléb rukama od hlíny. Chuť míchaných staletí. Roky mi praskají v rukách. Čas hopsá, poskakuje, skáče, tančí, kulhá, dobíhá, klopýtá. Máš čas vepsaný ve dlaních, kterými si ulomíš kus chleba.
|
|
|
