Úvod
Historie
Členové
Akce
Fotografie
Video
UkázkyNOVINKANOVINKA
Vydaná CDNOVINKANOVINKA
Objednat CD
Napsali o násNOVINKANOVINKA
Síň slávy
Studio
Hudební teorie
Doplňky
AgadirekNOVINKANOVINKA
Agadir v Maroku
Kontakty
Interní
Vyhledávání:
osoby
akce
projekty
skladby
Agadir na facebooku:
Facebook
Agadir na Wikipedii:
Wikipedia
Kanál RSS:
Kanál RSS

České centrum Mezinárodního PEN klubu
Jsme členové
Českého centra Mezinárodního
PEN klubu

Sdružení Q
Jsme členové
Sdružení Q

Státní fond kultury České republiky
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky

Mediální partneři:



Přihlášený uživatel:
žádný

Vaše IP adresa:
34.204.176.189

Přístupy celkem: 11047320
Přístupy dnes: 3526
© 2004-2019
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
Pořád se toulášPořád se touláš
Pořád se touláš
Lori:
Hynku!
Pořád se touláš. A já tě pořád čekám v Truhlářské ulici.

Karel Hynek I.:
Lijavec na Dobytčím trhu, žádný nešel v poledne, dvanáct se zvonilo, voda se valila. Pes vlekl za sebou v mokru ocas,Pak dráteník…

Lori:Dráteník… ?

Karel Hynek I.:
V plášti zaobalený člověk jiný, z Nekázanky vyšlý, pěst na čele, zuby zaťaté, pro šero není vidět kdo.Dráteník zpívá, že není vinen své bídy. Onen však boje se smrti i miluje život, sám jej i opět ničí.
Zapadající i vycházející blesky a hrom, uhodí, plamen svítí; dráteník vyhlíží červeně, a plamínek, jak by za kloboukem šlehalo mu červené péro…

Lori:
To bolí, Hynku! Přestaň už! Nemluv!

Karel Hynek I.:
Lidé myslí na zemi, a tudy jako by i ona myslela, oni jsou co žilky mozku…

Lori:
Hynku! Co mi to povídáš! Pojď se mnou na tureckou muziku…

Karel Hynek I.:
Na tureckou muziku? Později, Lori. Pozoruji lid do Hvězdy spěchající; kolem po silnici smutné hlasy žebráků obvyklým způsobem se mísily v hlučné radovánky oných, kteří hlasitě se chechtali a bavili, aby neviděli slepých, neslyšeli zvonky němých…

Lori:
Hynku! Třeba aby se nevytrhli z důmínek, že ještě radostné může být v světě přebývání…

Dívka:
Holka u Bráníka přelízala přes potok po stativu okolo mlejna, nejdříve přinesla dolky, pak šla pro polívku starému, co seděl na mezi…

Lori:
Holka? Holka u Bráníka, co přelízala přes potok?

Dívka:
A pak donesla polívku starýmu, co seděl na mezi…

Karel Hynek I.:
A mně pravil, že již musí být hodina, slunéčko že již jest daleko.

Lori:
Kudy se pořád touláš, Hynku?

Dívka:
Toulá se. Mezi flašinetáři. Pozoruje hadrnice. S pískem. Jablečnice, Nosičky, Husařky. Drvoštěpy. Fiakristy. Vaječný trh…

Lori:
A Střelecký ostrov Barvířský ostrov. A bály…

Dívka:
Bály, slečny neznající krásu okolí pražského, kdež nikdy nebyly, netouží po něm, jen po tanci, v nocích veselostím jsou přítomny, ve dne spí…

Lori:
… neb pilně pracují, a zemrou ani nevyjdouce z města, v kterém se zrodily, třeba v dost vysokém stáří, Hynku!

Karel Hynek I.:
Lori, nevyčítej a poslouchej. Syn jeden mrzák, dlouhou ruku jednu, druhou příliš krátkou mající, kyčel vysazený, přitom od obličeje velmi krásný chodil po opovrženlivých místech, otec sám sebe trápí i jeho vtipem svým, až posléze syn jej otráví…Poprava syna… Posloucháš, Lori?

Lori:
Nerozumím. Každé tvé slovo bolí.

Karel Hynek I.:
Co kdybych řekl, že jest i to, co rozumem, co obrazotvorností pochopíš? Proč řekneš, že to a ono jest?

Dívka:
Poněvadž to okem pochopíš…

Karel Hynek I.:
Což kdyby rozum – obrazotvornost jen smysly byly, ač je smysly nejmenujeme? Býti, jest – pouhé to formy jsou.

Lori:
Přijď za mnou, k nám, Hynku, dolů do Truhlářské ulice. Budeš mi pomáhat rantlovat. Udělám všechno, abys nebyl mrzutý.

Karel Hynek I.:
Pozdě uvečer jsem byl s Lori na turecké muzice. Stáli jsme v domě; ona za mnou se schovávající kladla hlavu na rameno mé.

Lori:
Večer po západu slunce byli jsme na kopci nad hřbitovem.

Dívka:
Hejna vlaštovčí se chystaly k odchodu.

Zpět

© Agadir © 2004-2019, Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.