| Agadir na facebooku: |  |
| Agadir na Instagramu: |  |
| Agadir na Wikipedii: |  |
| Kanál RSS: |  |
Pořady z cyklu
"Agadir: Na strunách naděje"
jsou konány
za finanční podpory
Státního fondu kultury
České republiky |
Mediální partneři:
| Přihlášený uživatel: | | žádný |
| Vaše IP adresa: | | 3.133.141.6 |
Přístupy celkem: 40546901
Přístupy dnes: 23412
© 2004-2024
Ing. Ondřej Fuciman, Ph.D.
Optimalizováno pro rozlišení:
1280x720 a vyšší
|
 | Epilog
| |
Vypravěč:
Slavné ticho panovalo na hřbitově, jaké jen v temné úzké úžlabině, člověk kdy klesne v chladnou smrti náruč. Slunce zacházelo…jako stíny oblaků jdou přes pustá strniště stopy po sobě nenechávajíce, tak časové letí přes hlavy lidské, vzejde den, i vzejde květ, zajde den usvadl květ, vyvstane noc, vysvitne hvězda, prchá noc, i hvězda hasne, tak člověk se zrodí i vkrátce umírá…
První osoba:
Co bouřné mračno rozprostře se zpráva ta nad zemí tou, a jako studená mlha přiléhá na prsa skal, tak žel obklíčí srdce jeho;
Druhá osoba:
A aj, plakati bude pro tyto palouky a zalká nad horami vlasti své.
Lori:
Dobrou noc, Hynku! |
| | Zpět |
|
